Čína Tchaj-wan zatím nenapadne. Půjde na to jinak než Trump ve Venezuele, dovozuje sinoložka Lomová
Svět se láme a pravidla mizí. Rusko útočí, Amerika tlačí a Čína, alespoň navenek, mlčí. Experti varují, že masivně zbrojí, je čím dál agresivnější a prostřednictvím půjček ovládá stále víc prostoru. „Čína se samozřejmě chce stát hlavní mocností, která bude určovat mezinárodní pravidla a bude ovlivňovat běh věcí na celém světě. To je obecně známo a Čína se tím netají,“ potvrzuje v pořadu Osobnost Plus sinoložka Olga Lomová.
Největší obavy panují z toho, že Čína, inspirovaná americkým zásahem ve Venezuele, napadne Tchaj-wan. Vyjadřují je komentátoři světových médií a politici, podobné názory se objevují i na webech militantnějších čínských blogerů.
Čtěte také
„Z historických souvislostí plyne, že toto není způsob, jakým by Čína chtěla získat Tchaj-wan. Má na to úplně jinou strategii a nemá tendenci se pokoušet o něco podobného,“ usuzuje Lomová.
„Na druhou stranu velmi pečlivě sleduje, co se stalo, a vyvozuje z toho nejrůznější závěry – jednak propagandistické, zároveň si ale uvědomuje americké vojenské a informační schopnosti.“
Čtěte také
Přidružení Tchaj-wanu by podle ní mělo probíhat zdánlivě konsenzuálně. Aby Čína tento dojem vytvořila, využívá širokou škálu hybridních útoků a propagandistických nástrojů, kterými se snaží potvrdit svůj narativ a destabilizovat důvěru obyvatel Tchaj-wanu vůči jejich vládě.
„Velmi důležitý ten legitimizační moment, že Tchaj-wan jsou krajané, které nám chce někdo ukrást,“ dodává. „Vojenská možnost tady samozřejmě je. Většinou se ale uvažuje, že ne dříve než v roce 2027, protože plán je navýšit do té doby vojenské kapacity a posílit schopnosti.“
Trumpova čára přes čínský rozpočet
Po americkém zásahu ve Venezuele zaznívají názory, že mezinárodní řád se rozpadl. „Je ve hře velká otázka mezinárodních pravidel, která se mají dodržovat. Američané bez ohledu na aspekty zločinného režimu porušují mezinárodní právo a tím ho devalvují a otevírají cestu podobným zásahům z nedemokratické strany,“ uznává Lomová a pokračuje:
Čtěte také
„Na druhé straně je velmi pragmatická úvaha, co se s mezinárodním řádem stalo za posledních zhruba patnáct let.“
Jeho eroze podle Lomové ale trvá déle – první obrovský otřes přišel po masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Navzdory nejen této události a represivnímu státnímu uspořádání byla Čína v roce 2000 přijata do Světové obchodní organizace.
„Čína doufá v přeměnu mezinárodního řádu k obrazu svému a má proti nám velkou výhodu, že tento plán soustavně realizuje,“ připomíná Lomová. „Původně netušila, jakou jí v tom Trump udělá čáru přes rozpočet. S protesty v Íránu taky nepočítali. Ale oni to zakalkulují a svoji strategii neopustí.“
Vnitřně křehký režim
Součástí plánu na ovládnutí světa je i intenzivní zbrojení a masivní investice do výzkumu a inovací ve vojenské oblasti. Samozřejmostí je propaganda a cenzura, která v Číně formou vyhrožování, ekonomických znevýhodnění a případně i fyzických zásahů potlačuje jakýkoliv nesouhlas s režimem.
Čtěte také
„Obecně ten režim navenek vypadá mnohem robustnější, stabilnější a silnější než dovnitř, kde se potýká s celou řadou věcí,“ upozorňuje Lomová. „O tom, že je režim vnitřně křehký, svědčí mimo jiné neuvěřitelná exploze domácí propagandy a cenzury, která nastává po roce 2012, tedy po nástupu Si Ťin-pchinga k moci.“
Její součástí je šíření obrazu současné Číny jako ideálního státu, zpravidla v opozici proti Spojeným státům, které označuje za největšího nepřítele světového řádu, a exemplární postihy nepohodlných občanů, které mají působit jako varování pro jejich případné následovníky.
Čtěte také
Kontrola společnosti je důsledná a houževnatá. Změna společenského uspořádání proto není podle sinoložky v dohledu. „Umím si to představit, kdyby v Číně došlo k takovým ekonomickým problémům, v jakých je momentálně Írán,“ uznává Lomová.
„Ale nejsem si jistá, jestli bychom se na tuto vzpouru zdola mohli dívat jenom pozitivně a v tom smyslu, že přijde zlatý čas. Anebo jestli by výsledkem nebyly dlouhodobé vnitřní konflikty,“ naznačuje.
Vyhovuje Číně momentální rozpad mezinárodního práva? Byl dosavadní světový řád prospěšný? A čím Trump Čínu překvapil? Dozvíte se v Osobnost Plus. Ptá se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
