Libor Dvořák: Jakmile Lukašenko pocítí slábnutí protestů, přejde do protiútoku

Podle generálního prokurátora země Alexandra Koňuka hrozí všem, kterých se to dotkne, až pět let vězení. Koordinační rada toto nařčení odmítla a konstatovala, že v případných opakovaných volbách by se o úřad hlavy státu mohl ucházet i Alexandr Lukašenko.

Současný běloruský prezident je bezesporu politická mrtvola. Způsob jeho vládnutí je přinejmenším v civilizované části Evropy dávno překonaný. Teď je ovšem otázka, jak dlouho bude tato mocenská agónie trvat.

Jakmile v podobných případech začne protestujících ubývat, a celý proces se bude protahovat, má dosavadní režim stále větší šance na alespoň dočasný úspěch.

Čtěte také

Libor Dvořák: Lukašenko hledá kličky, jak zachránit vlastní kůži

Experti konstatují, že Lukašenko už se soustředil výhradně na udržení moci, a to za každou cenu. Nové západní sankce ho v zásadě nezajímají, protože je na ně léta zvyklý. A při svém vidění světa je přesvědčený, že Evropa nedisponuje žádnými účinnými pákami proti němu, a v tom má v zásadě pravdu.

To nemluvíme o tom, že v rezervě má stále Moskvu – byť Putinův mluvčí Peskov konstatoval, že Rusko pro vojenský zásah na území svého západního souseda zatím nevidí důvod.

Reakce Moskvy

Kdekdo se proto začíná domnívat, že jakmile by Lukašenko pocítil slábnutí protestního potenciálu, přechází do protiútoku.

Běloruský politolog Valerij Karbalevič je přesvědčený, že „křehká rovnováha nemohla trvat dlouho, a jakmile si Lukašenko uvědomil, že tlak protistrany neroste, rozhodl se znovu začít utahovat šrouby, znovu posilovat represe“. Hrubá síla je ostatně odjakživa jeho hlavní zbraní.

Čtěte také

Daniel Kroupa: V Bělorusku jde i o naši svobodu

Je přitom třeba objektivně uznat, že možností na násilné potlačení protestů má zlý baťka zatím dost a dost: státní aparát a silové rezorty jsou mu loajální a schopné dokonce zorganizovat pouliční akce na Lukašenkovu podporu.

Běloruský publicista a politolog Alexandr Klaskovskij upozorňuje, že k úspěšné sametové revoluci politický vzmach nestačí. Nutný je rozpad doposud vládnoucí kliky. Jenže ten se zatím nedostavuje.

Rozhodující v tuto chvíli může být reakce Moskvy, která se doposud chová dost opatrně. Jenže - dokonce i když se Rusko zdrží vyslání svých vojsk a poskytnutí „bratrské pomoci“ (a my Češi a samozřejmě i Slováci si právě dnes moc dobře uvědomujeme, co taková pomoc obnáší), má plno dalších nástrojů, jak aktuální běloruskou situaci ovlivnit. Třeba elektronickou špionáž, obrovské peníze a gigantický propagandistický aparát.

Libor Dvořák|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

A k tomu Vladimira Putina, který si na Lukašenka sice nepotrpí, ale který je mu v čele Běloruska pořád milejší než nějaká nová, vyloženě proevropsky orientovaná, mocenská garnitura.

Autor je komentátor Českého rozhlasu