Daniel Kroupa: V Bělorusku jde i o naši svobodu
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, že mu pomůže se zajištěním bezpečnosti jeho země.
V srpnových dnech tato zpráva vyvolává vzpomínku na údajnou bratrskou internacionální pomoc, kterou Sovětský svaz 21. srpna 1968 poskytl Československu proti kontrarevoluci, řízené ze Západu. Ve skutečnosti žádná kontrarevoluce neprobíhala – ale naivní pokus vládnoucí komunistické strany o polidštění socialismu, aby byl přitažlivější.
Čtěte také
A také nešlo o žádnou pomoc, ale o prachsprostou okupaci spojenou s výměnou vedení strany za soudruhy poslušnější pokynům z Moskvy, kteří obnovili represivní režim a nepřekáželi rozmístění vojenských základen na území vazalského státu.
Vůdci sovětské supervelmoci nemohli dovolit, aby se ve státě dobytém na konci druhé světové války objevila jiskřička svobody, která by své světlo šířila na východ. Báli se, že by případný úspěch demokratického socialismu v Československu mohl inspirovat občany Sovětského svazu, aby si rovněž počínali svobodněji a požadovali reformy, které by rozvrátily pracně vybudovaný neostalinský režim.
Je pozoruhodné a smutné, že současná ochota prezidenta Putina „pomáhat“ Bělorusku, bývalé součásti sovětského impéria, má podobnou motivaci.
Hodnota svobody
Pokud by Putin dopustil, aby se v Bělorusku občanům, rozhořčeným ze zfalšovaných voleb a z diktátorského způsobu vládnutí, podařilo stávajícího prezidenta zbavit moci, mohlo by něco podobného postihnout i jeho. Mocenský instinkt mu napovídá, že ve sféře svého vlivu už žádnou barevnou ani květinovou revoluci nesmí dovolit.
Čtěte také
A proč vlastně tyto samozřejmosti připomínám? Předně proto, že Rusko stále považuje i naši vlast nikoli za osvobozené, ale za dobyté území, které chce přímo či nepřímo ovládat.
Bělorusové si zaslouží naši podporu především ze solidarity, kterou jsme před třiceti lety v podobné situaci potřebovali a vítali my a kterou stále dlužíme. Ale i proto, že je také v našem zájmu, aby obstáli. Nejen zahraničněpolitickým analytikům, ale každému, kdo sleduje trochu soustavněji vývoj v této oblasti, je jasné, že Putin nějakým způsobem v této oblasti zakročí.
Bude to přímá vojenská intervence, nebo personální a technické posílení běloruských bezpečnostních složek, nebo nasazení neuniformovaných paramilitárních jednotek, nebo sofistikovanější prvky hybridní války? Nevíme.
Měli bychom však bedlivě sledovat jeho postup, protože podobné metody a prostředky může někdy použít i vůči nám. Máme nyní příležitost naučit se je rozeznávat a připravit si proti nim obranu. Pokud jsme ovšem ještě neztratili vůli bránit svou vlastní svobodu.
Běloruská opozice, která o ni dosud zápasí s nasazením života, nám připomíná, jak velká je to hodnota.
Autor je filozof a pedagog
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.