Lesní trávy i ty z jihu Moravy by mohly chladit Prahu. Hledají se odolné rostliny do tramvajových pásů
Vědci začali měřit teplotu a vlhkost v půdě pod tramvajovými kolejemi v Praze. Odborníci na odolné traviny spolu s dopravním podnikem totiž chtějí osít víc tramvajových pásů a současně vybrat takové druhy rostlin, které potřebují méně zavlažování.
Přímo do tramvajového pásu, 10 centimetrů pod zem, vědci zakopali čidla, která jim přesně řeknou, jaká je tam teplota a vlhkost. To jsou zásadní informace pro výběr nových travin.
Čtěte také
Vědci čidla dali jednak do stínu, ale i na přímé slunce, a to do tří míst: doprostřed, ke kolejím a na kraj tramvajového pásu, který hraničí se silnicí.
Podle Pavla Vítámváse z Výzkumné ústavu rostlinné výroby je už jasně vidět, že čím blíž jsou čidla k silnici, tím vyšší je tam teplota. „Uvnitř tramvajového pásu bylo na slunci v půdě 25 stupňů Celsia, u kraje, který sousedil se silnicí, bylo 33 stupňů,“ říká.
Protože se teploty velmi mění a blízká silnice působí jako tepelný most, který negativně ovlivňuje blízkou zeleň, budou muset biologové hledat takovou směs rostlin, která zvládne i extrémnější teploty, jaké nás v létě čekají.
„Pravděpodobně nebudeme vysívat 30 centimetrů od kraje něco jiného než uprostřed pásu. Tím, že teď známe rozsah teplot, tak by ve výsledné směsi měly být rostliny, které zvládnou i tyto extrémy,“ očekává Vítámvás.
Rostliny na polovinu tramvajových tratí
Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby mají k dispozici největší banku rostlinných semen u nás. Aktuálně testují dvě desítky druhů travin, jejich přesné směsi budou známy až za několik měsíců, ale podle dosavadních odhadů můžou do stínu přijít například lesní druhy travin, kdežto pro horké a suché podmínky použijí druhy, které vědci posbírali na jižní Moravě, na píscích, na stepích a podobně.
Čtěte také
Kvůli klimatickému závazku chce pražský Institut plánovaní a rozvoje dostat rostliny zhruba na polovinu všech tramvajových tratí v Praze. Cílem je, aby se takové rostliny udržely co nejdéle zelené i bez toho, aby se musely zavlažovat.
Posledních několik let totiž pražskému dopravnímu podniku buď extrémně rostla spotřeba vody na zavlažování, nebo rostliny v pásech pod tramvajemi uschly. První výsadbu odolnějších druhů vědci plánují na tento podzim.
Poslechněte si reportáž Ondřeje Ševčíka.
Související
-
Jedno ze tří úmrtí souvisejících s horkem od roku 1991 lze připsat změně klimatu, spočítali vědci
Přibližně pětinu každoročních úmrtí souvisejících s horkem lze připsat změně klimatu. Vyplývá to z celosvětového výzkumu, na němž se podíleli čeští vědci.
-
Včely zrcadlí klimatické změny a hlavně učí lidi spolupracovat, myslí si včelař Bajko
Co může mít společného včelí a lidské společenství? Včelař Jaroslav Bajko si osvojil přírodní metody jejich chovu a vyslyšel i nutkavou potřebu péče o krajinu.
-
Změny klimatu mohou destabilizovat půdní hmotu a proměnit ji na oxid uhličitý, varují vědci
Houby v půdě pomáhají rozkládat organickou hmotu nebo mají symbiózu s rostlinami. Proto je důležité sledovat, jak budou houby reagovat na globální změny klimatu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
