Volíš Klause, nebo Thunbergovou? Společnost a klimatická změna očima dokumentaristů
Včely zrcadlí klimatické změny a hlavně učí lidi spolupracovat, myslí si včelař Bajko
Co může mít společného včelí a lidské společenství? Moravský včelař Jaroslav Bajko cestoval až na druhý konec světa, aby si osvojil přírodní metody chovu včel a na jejich základě vyslyšel i nutkavou potřebu péče o okolní krajinu. V kritické době, která je celosvětově zmítaná klimatickými změnami, proto návratu z Austrálie odstartoval řadu ekologických projektů na rodné Pálavě.
„Včely jsou zrcadlem krajiny. Při prohlídce včelstva podle barvy pylu poznáme například jaké rostliny kvetou, pestrost rostlin, a tím pádem i pestrost krajiny, ve které se včelstva nachází,“ vysvětluje Jaroslav Bajko.
Sám absolvoval celkem 13měsíční stáž v Austrálii pod vedením profesionálního včelaře a lektora Timothy Malfroye, průkopníka přirozeného včelaření v Austrálii a chovatele v úlech Warré.
Po návratu domů se přidal k CHKO Pálava jako strážce přírody. Později oslovil vedení organizace a starostku obce Milovice Veroniku Blanářovou k širší spolupráci.
Mezi první úspěšné kroky tohoto propojení patřila výsadba dubové aleje. „Je důležité, aby se vrátilo zpátky to, co je pro krajinu prospěšné a co tu dávno bylo. Dotační tituly nám umožňují, abychom nebrali peníze z obecní kasy a dali si krajinu do pořádku,“ vysvětluje starostka.
Sucho a devastace krajiny
Z loňského průzkumu Českého rozhlasu ke klimatickým změnám vyplývá, že v posledních dvou dekádách se pozornost veřejnosti postupně přesunula z témat jako kvalita ovzduší a znečištění řek, k suchu, stavu české krajiny a klimatické změně.
Jako největší jsou vnímány tři v Česku nejzjevnější hrozby posledních let – sucho, úroveň zásob pitné vody a stav lesů. „Při spolupráci se spolky tlačíme na realizaci společných zařízení, což jsou remízy, polní cesty, větrolamy nebo zasakovací pásy,“ ukazuje příklady z praxe vedoucí CHKO Pálava Jiří Kmet.
Nejvíc se lidé podle průzkumu obávají dopadů změny klimatu, které už se v Česku v posledních letech projevily, tedy nedostatku vody a devastace krajiny.
K tomu zakladatel webu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla dodává: „Jako jednotlivci víme, že to, co můžeme dělat, je málo na to, abych situaci vyřešili. Skutečně se tady bavíme o něčem, kde musí tak trochu spolupracovat celý svět.“
Včely a vzájemná spolupráce
To, co si může lidské společenstvo vzít od včel nejvíc, je podle Jaroslava Bajka jejich vzájemná spolupráce, kooperace za společným cílem a schopnost velmi efektivně řešit dilema života a smrti. Klimatickou změnu chápe jako celospolečenskou, k jejímuž vyřešení potřebujeme společný záměr.
Čtěte také
„Musí to být synergie, snaha o řešení této situace průřezově celou společností od lidí na nejnižší úrovni, přes státní instituce, až po ty, kteří mají absolutní rozhodovací pravomoc,“ souhlasí vedoucí CHKO Pálava Jiří Kmet.
Jaroslav Bajko proto nabádá své vrstevníky, aby se opět začali starat o půdu a skrze ni i o celý ekosystém. „Líbilo by se mi, kdyby se česká krajina uzdravila, kdyby tady byla větší mozaika. Je to naše národní dědictví,“ uzavírá.
Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
