Změny klimatu mohou destabilizovat půdní hmotu a proměnit ji na oxid uhličitý, varují vědci

26. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03460815.jpeg

Naprostá většina hub není pro houbaře příliš zajímavá. Nachází se totiž pod zemí, v půdě. A navíc dosahují pouze nepatrných rozměrů. I přesto mají tyto mikroorganismy obrovský význam pro fungování ekosystémů: od rozkládání organické hmoty až po symbiózu s rostlinami. Proto je důležité sledovat, jak budou houby reagovat na globální změny klimatu.

Právě touto otázkou se ve svém výzkumu zabývá doktor Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Podle předběžných zjištění se zdá, že houby, které jsou pro rostliny prospěšné – takzvané mykorhizní houby –, budou klimatickou změnou zasažené pravděpodobně více než ty, které rostlinám naopak škodí.

Čtěte také

„Změna klimatu může mít bohužel negativní vliv nejen na samotné rostliny, ale i na půdní organickou hmotu, která se najednou může destabilizovat a její velká část se může přeměnit na oxid uhličitý,“ upozorňuje Petr Kohout, který pro svůj výzkum nedávno získal velký pětiletý grant v kategorii JUNIOR STAR od Grantové agentury České republiky.

Ten mu mimo jiné umožní sestavit kvalitní mezinárodní tým vědců a také uskutečnit řadu výzkumných cest po celém světě.

Kromě vlivu globálních změn na geografické rozšíření hub se výzkumný projekt soustředí i na biologické invaze, konkrétně na šíření nepůvodních druhů rostlin a hub. Tomuto tématu se v rámci projektu věnuje Kohoutův kolega z Mikrobiologického ústavu Akademie věd Lukáš Vlk:

„Spousta zavlečených organismů jsou patogenní organismy, které napadají rostliny a stromy. Máme příklady z celého světa, kdy nějaký patogen zdecimuje celé lesy. Je to nový fenomén, kdy lidé tyto patogenní organismy zavlékají na místa, kam by se samy přirozenou cestou nedostaly.“

Zkoumání hub pomocí čtení DNA

Problematika invazních druhů i dopady klimatických změn jsou už dlouho v centru pozornosti mnoha vědeckých týmů. V souvislosti s houbami jsou ale tyto otázky jen velmi málo probádané. Teprve moderní metody sekvenování DNA totiž umožnily podrobnou analýzu těchto mikroorganismů.

Čtěte také

„Až v současné době jsme schopni zkoumat základní otázky, které botanika a zoologie vysvětlily v době Charlese Darwina, přesněji řečeno v průběhu posledních sto padesáti let,“ vysvětluje Petr Kohout, laureát ceny Neuron pro mladé nadějné vědce za rok 2019.

Jak moderní sekvenační metody fungují? A jak v mikrobiologii vypadá terénní výzkum? Poslechněte si reportáž Filipa Rambouska, který s Petrem Kohoutem natáčel přímo v laboratoři.

autor: Filip Rambousek
Spustit audio

Související