Léky na předpis poštou? Usnadní život, míní asociace pacientů. Ohrozí kamenné lékárny, oponují lékárníci

Viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký vidí riziko převážně v tom, že by se zásilkový výdej zavedl bez předchozích diskusí a správně nastavených mechanismů.

René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací (NAPO) oponuje tím, že diskuse už proběhla na konferenci NAPO, kde se jí věnoval celý jeden blok.

NAPO také realizovala výzkum, který ukázal, že by 84 procent respondentů výdej léků na předpis online uvítalo.

Podle Kopeckého by zavedení v případě rozsáhlé předchozí diskuse a průzkumu nebylo problematické, ale v případě výzkumu NAPO vidí hned dvě chyby, které dělají výzkum neobjektivní.

„Průzkum byl dělán pomocí online dotazníků, to znamená, že oslovil pouze tzv. online populaci. A druhý problém, který tam vidíme, je, že spousta pacientů, kteří do lékáren chodí, jsou ti starší. A pokud ten průzkum končil 75 lety, tak skupina lidí nad 75 let v něm nebyla vzata. Takže si myslím, že by bylo potřeba průzkum možná lépe udělat nebo přečíst a data analyzovat takovým způsobem, aby se skutečně dostalo na všechny pacienty,“ popisuje Kopecký.

Čtěte také

O záměně pacientek na Bulovce musíme vědět víc, nabádá etik Marek Orko Vácha

Břečťan nevnímá výzkum jako nedostatečný, nejen protože se jedná o standardní metodu, ale i z dalších důvodů.

„Já si dokonce myslím, že většina lidí, kteří odpovídali, že podporují možnost zavedení online výdeje léků na předpis nadále budou do lékáren chodit. Je to možnost, je to rozšíření výdejního kanálu, takže z tohoto pohledu obavu nemám. A co se týká té skutečně nejvyšší kategorie, jsem přesvědčen, i po diskusi s výzkumnou agenturou, že by to nijak celkový postoj populace neovlivnilo,“ komentuje Břečťan.

Zkušenost ze zahraničí

Podle Kopeckého bychom se před zavedením měli podívat i do zahraničí, jakým způsobem distribuce léků funguje a jaký mají systém. V současné době je příkladem takové země třeba Německo, Finsko, Švédsko či Dánsko.

Například ve Švédsku musí zásilkový výdej splňovat stejné podmínky jako výdej v lékárně. Musí být prováděn farmaceutem a probíhá i identifikace pacienta tak, aby se zabránilo automatizovanému odesílání receptů. Podle Kopecké by také v tuzemsku nesměl chybět kontakt mezi lékárníkem a uživatelem.

Čtěte také

Petr Holub: Zázrak ve farmaceutickém průmyslu. Jen se neodehrál v Česku

Další obava lékárníků se týká dostupnosti léků v běžných lékárnách.

„V ČR vidíme riziko také například v tom – a ono se to už ukazuje u toho zásilkového výdeje volně prodejných léků –, že tento výdej by mohl být koncentrován do několika málo e-shopů, které třeba i vykoupí léky, a tím pádem mohou způsobit sekundárně nedostupnost v ostatních lékárnách,“ popisuje Kopecký.

Břečťan oponuje tím, že zájem projevili hlavně ti lidé, kteří už problém s nedostupností lékáren řeší. Online závoz by jim tak mohl usnadnit život.

„Myslím si, že většina pacientů, kteří budou využívat online výdej, budou právě ti, kteří už v současné době mají určitou komplikaci v dostupnosti lékáren. Budou to například pečovatelé, chroničtí pacienti, kterým se ten recept opakuje,“ komentuje Břečťan.

Jak se dívá NAPO a lékárníci na donášku léků lékárníky do domácností? Jakým způsobem by měli podle Břečťana a Kopeckého probíhat konzultace s lékárníky? A jaká další rizika zavedení rozvozu léků na předpis přináší? Poslechněte si Pro a proti, které moderuje Karolína Koubová.