Laboratoř vědců a herců oslavila 5 let na scéně

15. listopad 2018

Netradiční týdeník vědeckých novinek s názvem Laboratoř slaví půlkulaté výročí vzniku. Na Českém rozhlase Plus už 5 let známí vědci objasňují dění v živé přírodě a známí umělci přibližují posluchačům jejich myšlení a tvůrčí práci.

První rozhlasová Laboratoř se odehrála 1. listopadu 2013 na Týdnu vědy a techniky v knihovně AV ČR na Národní třídě v Praze.

Pořad je založen na desetiminutových konverzacích o vědeckých novinkách především z biologie, biochemie a biomedicíny. Debatéři je doplňují příklady z oblasti kultury a životního stylu. Studie o laboratorních myších, octomilkách nebo háďátkách střídají novinky z evoluční minulosti druhů, z hlubin oceánů i tropických pralesů.

K pravidelným vědeckým účastníkům rozhlasových Laboratoří patří Fatima Cvrčková, Jan Černý, Jan Pačes nebo Pavel Stopka, z herců se do pořadu vracejí například Martina Hudečková, Otakar Brousek, Petr Vacek, nebo Arnošt Goldflam.

Laboratoř byla svědkem průlomu, jaký do vědy vzneslo zjednodušení úprav genů. Přináší víc a víc dokladů o tom, jak mikrobiom působí na životní funkce člověka a zvířat. Všímá si evolučních trendů, klimatických změn na planetě i snah vědců ochránit ekosystémy před činností člověka.

Výroční rozhlasová Laboratoř se vysílala v přímém přenosu 11. listopadu 2018 z divadla Viola v Praze. Vědci a herci v ní debatovali o vlivu střevních bakterií na pohyb a hyperaktivitu, o bílkovině, která může přispět k léčbě obezity, a o rybce, která pomáhá vědcům ověřit vedlejší účinky budoucích léků.

Poslechněte si záznam celého pořadu. Také si můžete poslechnout všechny díly pořadu Laboratoř, nebo se podívat na videozáznamy

autor: mam
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.