Španělská chřipka přišla před sto lety v několika vlnách, připomíná historik medicíny Sallfellner
Při pandemii španělské chřipky ve 20. století zemřelo víc než 20 milionů lidí. Jiné údaje uvádějí dohromady tři vlny. Podle odhadů zabily až 100 milionů lidí.
„Španělská chřipka zasáhla celou zeměkouli. Mezi nejpostiženější oblasti patřila určitě Evropa, velmi pravděpodobně postihla i Rusko, ale nemáme dostatek dat,“ uvedl v Magazínu Leonardo historik lékařství Harald Sallfellner.
Pandemie zasáhla velmi krutě také Aljašku, Nový Zéland nebo Brazílii. „Právě v aljašském permafrostu našli novodobí američtí vědci několik obětí nákazy, z jejichž těl získali důležité informace o nemoci samotné.“
České země spolu s Rakouskem patřily mezi nejpostiženější část Evropy. V Čechách řádila nákaza nejvíce v Praze a Plzni, na Moravě zasáhla silně Valašsko, zatímco jiné oblasti zůstaly téměř nedotčené (...). Celkem podlehlo španělské chřipce v českých zemích (mezi lety 1918 a 1920) až 75 tisíc lidí .
Harald Sallfellner
Nedostatek lékařů
Šíření chřipky přispěly dobové okolnosti. „Zvlášť v Rakousku a v českých zemích byl nedostatek lékařů a tehdejší medicína byla na nižší úrovni, než je dnes.“ Teprve ve 30. letech 20. století se zjistilo, že nejde o bakteriální onemocnění, takže doktoři celou dobu bojovali proti špatnému nepříteli, protože žili v domnění, že jde o zákeřný bacil.
Lékaři lidem doporučovali klid na lůžku, zábaly a dokonce i alkohol. Hodně se dbalo na dodržování hygieny – nemocní lidé neměli chodit do společnosti a bylo jim doporučováno, aby si při pozdravu nepodávali ruce.
I tak tehdejší lékařská věda dokázala utlumit některé projevy chřipky a zachránit mnoho životů. „Lidé ale neumírali na chřipku samotnou, ale na její následky, jako je zápal plic a podobně.“
Veškeré odhady počtu obětí pandemie španělské chřipky stojí na chatrných základech. Je zřejmé, že připravila o život víc lidí než válečné operace 1. světové války. Bylo to prostě neuvěřitelné množství ztracených lidských životů. Umíralo se jak na běžícím pásu a na hřbitovech se hromadily mrtvoly.
Harald Sallfellner
Byla to chřipka?
„Šlo o chřipku, jakou známe dnes, ale v té nejzhoubnější formě. Virus se stále proměňuje a když dojde k proměně části genetické informace, vznikne virus zcela nový, vůči kterému nejsou lidé imunní. Přesně to se stalo i v roce 1918, a proto španělská chřipka způsobila takovou katastrofu.“
Čtěte také
Historik věří, že by se nákaza šířila, i kdyby neprobíhala světová válka. „V roce 1918 fungovala námořní doprava, která propojovala celý svět. Troufám si tvrdit, že by se zákeřná pandemie dokázala prosadit globálně i tak.“
„Zvýšenou aktivitu nákazy můžeme pozorovat už v roce 1917, naplno propukla na jaře roku 1918. Tehdy se chřipkou nakazilo obrovské množství lidí, ale ještě se tolik neumíralo. Válka se pomalu chýlila ke konci a s ní jako by zmizela i chřipka.“
Podle některých hypotéz se virus objevil nejprve v Americe, podle jiných zase v Číně. Dokonce i habsburská monarchie čelila podezření, že chřipka vzešla z jejího území. Dodnes se neví, jak to bylo.
Harald Sallfellner
I když se už tehdy vědělo, že pandemie probíhají ve vlnách, přesto byli všichni zaskočeni, když na podzim roku 1918 začali lidé umírat. „Tak se dělo až do konce roku, kdy došlo k určitému uklidnění.“
„Další silná vlna přišla v lednu a únoru roku 1919. Pak se nemoc ozvala v roce 1920 a její působení můžeme zaznamenat po celá 20. léta. Teprve kolem roku 1925 se ztrácí mezi běžnými sezónními epidemiemi,“ připomněl španělskou chřipku historik medicíny Harald Sallfellner.
Reprízu pořadu Leonardo plus si poslechněte v audiozáznamu. Ptal se Filip Rambousek.
Související
-
Zmrtvýchvstání viru španělské chřipky
Vědci oživili virus, který vyvolal nejničivější pandemii 20. století. Počin amerických virologů vyvolal diskuse. Je laboratorní tvorba původců chorob opravdu bezpeč...
-
Nejstarší případy španělské chřipky
Virus španělské chřipky nenápadně koloval Spojenými státy celé měsíce před tím, než vyvolal smrtící pandemii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka