Španělská chřipka přišla před sto lety v několika vlnách, připomíná historik medicíny Sallfellner

15. říjen 2020

Při pandemii španělské chřipky ve 20. století zemřelo víc než 20 milionů lidí. Jiné údaje uvádějí dohromady tři vlny. Podle odhadů zabily až 100 milionů lidí. 

Logo

„Španělská chřipka zasáhla celou zeměkouli. Mezi nejpostiženější oblasti patřila určitě Evropa, velmi pravděpodobně postihla i Rusko, ale nemáme dostatek dat,“ uvedl v Magazínu Leonardo historik lékařství Harald Sallfellner.

Pandemie zasáhla velmi krutě také Aljašku, Nový Zéland nebo Brazílii. „Právě v aljašském permafrostu našli novodobí američtí vědci několik obětí nákazy, z jejichž těl získali důležité informace o nemoci samotné.“

České země spolu s Rakouskem patřily mezi nejpostiženější část Evropy. V Čechách řádila nákaza nejvíce v Praze a Plzni, na Moravě zasáhla silně Valašsko, zatímco jiné oblasti zůstaly téměř nedotčené (...). Celkem podlehlo španělské chřipce v českých zemích (mezi lety 1918 a 1920) až 75 tisíc lidí .
Harald Sallfellner

Nedostatek lékařů

Šíření chřipky přispěly dobové okolnosti. „Zvlášť v Rakousku a v českých zemích byl nedostatek lékařů a tehdejší medicína byla na nižší úrovni, než je dnes.“ Teprve ve 30. letech 20. století se zjistilo, že nejde o bakteriální onemocnění, takže doktoři celou dobu bojovali proti špatnému nepříteli, protože žili v domnění, že jde o zákeřný bacil.

Lékaři lidem doporučovali klid na lůžku, zábaly a dokonce i alkohol. Hodně se dbalo na dodržování hygieny – nemocní lidé neměli chodit do společnosti a bylo jim doporučováno, aby si při pozdravu nepodávali ruce.

I tak tehdejší lékařská věda dokázala utlumit některé projevy chřipky a zachránit mnoho životů. „Lidé ale neumírali na chřipku samotnou, ale na její následky, jako je zápal plic a podobně.“

Veškeré odhady počtu obětí pandemie španělské chřipky stojí na chatrných základech. Je zřejmé, že připravila o život víc lidí než válečné operace 1. světové války. Bylo to prostě neuvěřitelné množství ztracených lidských životů. Umíralo se jak na běžícím pásu a na hřbitovech se hromadily mrtvoly.
Harald Sallfellner

Byla to chřipka?

„Šlo o chřipku, jakou známe dnes, ale v té nejzhoubnější formě. Virus se stále proměňuje a když dojde k proměně části genetické informace, vznikne virus zcela nový, vůči kterému nejsou lidé imunní. Přesně to se stalo i v roce 1918, a proto španělská chřipka způsobila takovou katastrofu.“

Čtěte také


Historik věří, že by se nákaza šířila, i kdyby neprobíhala světová válka. „V roce 1918 fungovala námořní doprava, která propojovala celý svět. Troufám si tvrdit, že by se zákeřná pandemie dokázala prosadit globálně i tak.“ 

„Zvýšenou aktivitu nákazy můžeme pozorovat už v roce 1917, naplno propukla na jaře roku 1918. Tehdy se chřipkou nakazilo obrovské množství lidí, ale ještě se tolik neumíralo. Válka se pomalu chýlila ke konci a s ní jako by zmizela i chřipka.“

Podle některých hypotéz se virus objevil nejprve v Americe, podle jiných zase v Číně. Dokonce i habsburská monarchie čelila podezření, že chřipka vzešla z jejího území. Dodnes se neví, jak to bylo.
Harald Sallfellner

I když se už tehdy vědělo, že pandemie probíhají ve vlnách, přesto byli všichni zaskočeni, když na podzim roku 1918 začali lidé umírat. „Tak se dělo až do konce roku, kdy došlo k určitému uklidnění.“

Graf úmrtí na španělskou chřipku


„Další silná vlna přišla v lednu a únoru roku 1919. Pak se nemoc ozvala v roce 1920 a její působení můžeme zaznamenat po celá 20. léta. Teprve kolem roku 1925 se ztrácí mezi běžnými sezónními epidemiemi,“ připomněl španělskou chřipku historik medicíny Harald Sallfellner.

Reprízu pořadu Leonardo plus si poslechněte v audiozáznamu. Ptal se Filip Rambousek.

autoři: Filip Rambousek , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.