„Kyrgyzský Trump“ Žaparov vyhrál volby a bude prezidentem, všímá si The Financial Times

Čtěte také

O Kyrgyzstán se přou Moskva a Washington

Teď ho kyrgyzští voliči nejenže s velkou převahou zvolili prezidentem, ale podpořili také jeho návrh na přechod k prezidentské republice.

Britský deník cituje výzkumnici Eriku Maratovou z americké Univerzity národní obrany, která Žaparova označuje za „kyrgyzského Trumpa“. Smyslem přechodu k prezidentskému systému je podle ní jedině: posílit pravomoci nového prezidenta, a to daleko víc než dovoluje dnešní ústava.

Ruské vysílání BBC se věnuje tomu, jak k Žaparovově včerejšímu úspěchu přispěla jeho vězeňská minulost. Do vězení se politik dostal kvůli své kampani za znárodnění velkého zlatého dolu Kumtor.

Národní mučedník?

Podle názoru svých přívrženců se stal obětí politického pronásledování. I když ve skutečnosti, jak připomíná třeba katarská televize al-Džazíra, během protestů v roce 2013 unesl a držel jako rukojmího vysokého státního úředníka. 

Čtěte také

Ondřej Soukup: Podivný prezidentský lobbing v Kyrgyzstánu

Tři roky ve vězení pro Žaparova nebyly jednoduché: přežil pokus o sebevraždu, přišel o oba rodiče i syna. Přesto ale dál nahrával videa na aktuální témata, ve kterých kritizoval vládu. Získal si tak prý pověst mučedníka. Pobyt ve vězení ho navíc uchránil politických chyb, kterým se naopak nevyhnuli tehdejší kyrgyzský prezident a premiér. Odpůrci nového prezidenta teď mají obavy, že se Žaparov chce stát novodobým „chánem“. 

Žaparovovi přívrženci jsou toho názoru, že parlamentarismus se v Kyrgyzstánu, který byl zatím ze středoasijských zemí nejdemokratičtější, zdiskreditoval. V závěru své analýzy BBC cituje ruskou výzkumnici Alexandru Filatovovou, podle které jak odpůrci, tak přívrženci nového prezidenta doufají ve spravedlnost, kterou jim dosavadní systém vlády v Kyrgyzstánu nedokázal zajistit.

Ukrajina se snaží získat vakcínu

Americký deník The New York Times popisuje, jak se Ukrajina snaží získat vakcínu proti novému koronaviru. Během minulého roku vedli ukrajinští politici jednání o nákupu očkovací látky s firmou Pfizer a dalšími západními výrobci. Ale kvůli rozhodnutí Trumpovy administrativy, která vývoz vakcín zakázala, skončily tyto plány neúspěchem.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ukrajinský prezident Zelenskyj potvrzuje orientaci Ukrajiny na evropské struktury

Pokud se to s nástupem nového amerického prezidenta nezmění, může Ukrajina zakoupit západní vakcíny až na konci roku 2021. Ruskou očkovací látku ukrajinští politici objednávat nechtějí – jednak kvůli pochybnostem o tom, jestli je bezpečná, také ale proto, že se nechtějí spoléhat na dodávky „od nepřátel“. Ruskou vakcínu totiž vyrábí státní společnost.

Proruská média a politici teď napadají ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, protože prý nechá Ukrajince raději umírat, než by objednal ruskou vakcínu. Ukrajinský ministr zdravotnictví Maksym Stepanov to americkému deníku vysvětlil slovy: „Rusko vakcínu zneužilo jako informační zbraň ve své hybridní válce. Je to zpolitizované.“

Ukrajina má dostat osm milionů dávek vakcíny v rámci programu Covax, který má zajistit očkovací látku pro chudší země, které by si ji jinak nemohly dovolit. Ty ale nedorazí dřív než v březnu.

Zato skoro dva miliony dávek čínské vakcíny od společnosti Sinovac Biotech mají přijít už na začátku února. Ukrajinců je 42 milionů – pro všechny to stačit nebude. I tak to ale je geopolitické vítězství Číny, která Ukrajině nabídla aspoň něco, konstatují New York Times.

Celý přehled zahraničního tisku, který připravil Miroslav Tomek, najdete v audiozáznamu.