Libor Dvořák: Ukrajinský prezident Zelenskyj potvrzuje orientaci Ukrajiny na evropské struktury
Členství Ukrajiny v NATO a Evropské unii – takový je i nadále hlavní strategický zahraničněpolitický cíl Kyjeva.
Vyplývá to z nového ročního plánu euroatlantické integrace, který podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho okolí zdůrazňuje, že po roce v úřadu hlavy státu se „zbavil iluzí ohledně ochoty Moskvy spět k míru“ a navíc tak respektuje přání většiny Ukrajinců.
Čtěte také
Počínaje rokem 2011 ukrajinští prezidenti rok co rok vždy znovu upřesňují program spolupráce zejména s NATO. V dobách prezidenta Janukoviče, který byl už od časů Oranžové revoluce právem považován za muže Moskvy, tyto dokumenty v zásadě jen usměrňovaly průběh společných cvičení a podíl ukrajinských vojenských odborníků na operacích Aliance v různých koutech světa.
Od roku 2014, kdy se prezidentem stal Petro Porošenko, se však základní tendence značně proměnily a zvolen byl kurs na maximální sblížení Ukrajiny s Evropskou unií a NATO. Vznikla tak skutečná „cestovní mapa“ reformy ukrajinských státních orgánů i ozbrojených sil v duchu evropských standardů. V této tradici tedy Zelenskyj, zejména po ročních velmi špatných zkušenostech s Moskvou, pokračuje.
Země s nedořešenými územními problémy
Čtěte také
V dokumentu, který ukrajinský prezident podepsal, se výslovně uvádí, že v roce 2020 bude „hlavní pozornost věnována krokům, udržujícím zachování mezinárodního konsensu v otázkách všemožné podpory Ukrajiny, pokračování sankčního tlaku na Ruskou federaci v zájmu zastavení ozbrojené agrese proti Ukrajině, osvobození všech protiprávně zadržovaných občanů Ukrajiny a samozřejmě také osvobození dočasně okupovaných území v Doněcké a Luhanské repulice, Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu“.
Jaká je ovšem základní reakce Aliance? V jejím sídle i na jiných fórech se stereotypně zdůrazňuje, že Ukrajina se členskou zemí NATO rozhodně stane. O jakémkoli konkrétním termínu se ale doposud a zřejmě i napříště mlčí.
Pro tento postup má Severoatlantická aliance své důvody. Kromě malé spokojenosti Západu například s dosavadním ukrajinským bojem proti korupci, což byl jeden z hlavních bodů předvolebního programu Volodymyra Zelenského, jsou tu velmi důležité výhrady možná zdánlivě formální, ale jinak nepřekročitelné. Jak znovu zdůraznil bývalý zvláštní zmocněnec amerického státního departmentu pro Ukrajinu Kurt Walker, vedení NATO nehodlá přijímat do severoatlantických řad země s nedořešenými územními problémy.
Dále Walker přímo konstatuje, že „Moskva nechce zemím jako Ukrajina, Gruzie či Moldavsko vstup do NATO umožnit – proto také stále okupuje části těchto zemí… Členové Aliance tak nemají chuť takovéto státy do svých řad přijímat, protože podle pátého článku Washingtonské smlouvy by to automaticky znamenalo ozbrojenou konfrontaci s Ruskem.“
Což je zcela zásadní důvod, proč Ukrajina bude i nadále naslouchat mlhavým západním slibům, ale do NATO ani Unie se zatím nedostane.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
