Libor Dvořák: Ukrajinský prezident Zelenskyj o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Rozhovor s Volodymyrem Zelenským pořídil Interfax-Ukrajina právě ve dnech, kdy si připomínáme páté výročí podpisu dohody Minsk-2.

Ta sice k cíli prozatím nevedla, ale kromě takzvaného normandského formátu je to jediný trvalý diplomatický mechanismus, který mají Ukrajina, Rusko, ale s nimi celý především evropský svět k dispozici, aby se nějak urovnal už skoro šest let se vlekoucí rusko-ukrajinský konflikt. Ten má prozatím na svědomí na 14 tisíc lidských životů.

Minský ani normandský proces prozatím nevedl k téměř žádným konkrétním výsledkům (snad kromě nadějně se vyvíjející vzájemné výměny zajatců). Zelenskyj přesto mluví o „pružnosti Minsku“ a o tom, že právě díky minskému procesu „je Rusko ochotno přemýšlet o tom, jak válku skončit“.

Doslova k tomu říká: „Vítězstvím v případě této války je její konec, mír, a to bude určitě vítězství pro všechny zúčastněné… Zatím nevím, zda je si toho vědomo Rusko, ale jsem si jist, že konec války bude vítězstvím hlavně pro Rusko – nikoli nad Ukrajinou, ale nad sebou samým. Tím jsem si opravdu jist.“

Zajímavé jsou určitě Zelenského postřehy z jeho prvního setkání s Vladimirem Putinem na počátku prosince loňského roku v Paříži – až do této chvíle spolu jednali jen telefonicky.

Usmíření za každou cenu?

A Zelenskyj je si opět svou věcí jistý: „Když se s tím druhým dostáváte do bezprostředního kontaktu z očí do očí, hned pochopíte, s kým máte tu čest. Jsem i bez ohledu na údaje naší rozvědky přesvědčen, že mi porozuměl a že chápe, že tuhle válku je třeba ukončit.“

Na druhou stranu je si Zelenskyj vědom toho, že obnova někdejších vztahů, které ruská strana s oblibou označuje za bratrské – ale sebe samu víceméně automaticky považuje za bratra staršího –, bude i z důvodu právě pojmenovaného „úkolem pro několik generací“. Člověka maně napadne, jak dlouho trvalo opravdové urovnání například mezi Francií a Německem.

Ze zmíněného rozhovoru jasně plyne, že Zelenskyj se skutečně hodlá stát „prezidentem míru“ a usmíření s Ruskem chce dosáhnout skoro za každou cenu.

V čistě technické poloze tomu odpovídá i docela výrazná proměna dosavadního prezidentova týmu: nejnověji to signalizuje odvolání Andrije Bohdana z funkce šéfa Zelenského prezidentské kanceláře. Jeho nástupce Andrij Jermak totiž doposud v týmu ukrajinského prezidenta odpovídal za diplomatické aktivity směrem k Rusku – a to je signál víc než jasný.

Libor Dvořák, novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny

Otázkou v tuto chvíli je, jak na nejnovější aktivity svého prezidenta bude reagovat ukrajinská společnost – v té má jak příznivce, kteří jednoduše chtějí opravdový mír, tak i odpůrce, kteří hlavu státu považují za kapitulanta. A to je ostatně základní dilema tohoto ukrajinského prezidentství.

Autor je komentátor Českého rozhlasu