Kuřácký dech housenek

2. leden 2014

Páchnoucí dech se odborně nazývá halitóza. Biologové si tento termín vypůjčili pro objev nikotinových výparů, kterými se housenky lišajů chrání před dravými pavouky.

Lilkovité rostliny (Solanaceae) jsou proslulé svými toxickými alkaloidy, které se vyvinuly k obraně před býložravci. Ti se mohou otrávit i obyčejným lilkem bramborem, natož pak durmanem, rulíkem zlomocným či tabákem. Ani vysoký obsah alkaloidů ale ještě neznamená, že by rostliny byly v úplném bezpečí: Například listy tabáku Nicotiana attenuata jsou oblíbenou potravou jasně zelených housenek amerických lišajů Manduca sexta. Jídelníček plný jedovatého nikotinu jim nejenom neubližuje, ale ještě je chrání před pavoučími predátory.

Vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro chemickou ekologii zkoumali vztah mezi tabákem a housenkami lišajů na polích v Utahu, kde se oba druhy přirozeně vyskytují. Na některých rostl obyčejný tabák, na jiných rostliny geneticky pozměněné tak, aby neprodukovaly téměř žádný nikotin. Sledování polí ukázalo, že tam, kde roste tabák s nepatrným obsahem nikotinu, se housenky lišajů mnohem častěji stávají kořistí pavouků slíďáků Camptocosa parallela, kteří vycházejí na lov během noci. Logicky se tak nabízela domněnka, že housenky nikotin z potravy nějak přebírají a využívají jako chemickou zbraň.

Pátrání vědce dovedlo až k molekulám cytochromu CYP6B46, který je aktivní ve střevech. Když jej vědci „vypnuli“, zvýšila se hladina nikotinu v housenčích výkalech. Naznačovalo to, že cytochrom se podílí na transportu nikotinu ze střev do hemolymfy, která zastupuje krevní oběh, a následně do vzdušnic. Dýchací otvory jsou rozmístěné na různých místech těla a v tomto případě hrají i roli zbraně - housenka, která čelí útoku hladového pavouka, jimi vydechne obláčky nikotinových výparů.

Množství nikotinu, které přechází ze střev do hemolymfy, je nízké: jen 0,65 %. Na vznik jedovatě páchnoucího kuřáckého dechu, nebo - jak říkají vědci - toxické halitózy, to ale bohatě stačí. Účinkuje podobně, jako když na vás někdo nevábně dýchne: pavouk se znechuceně odvrátí a od své zamýšlené kořisti raději rychle odejde. S „toxickou halitózou“ housenek lišajů se to ale má stejně, jako s alkaloidovou obranou listů tabáku – ani ona nefunguje stoprocentně. Slíďáky sice odežene, ale jiným hmyzím predátorům, jako jsou ploštice či mravkolvi, zřejmě nijak zvláště nevadí.

Zdroj: PNAS

autor: Tvůrčí skupina popularizace vědy
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu