Konvalinka: Začínám být alergický na řeči o omikronové rýmičce. Považuji za jisté, že se zas bude umírat

3. únor 2022

„Pořád jsme ještě před kulminací viru. A na číslech z tohoto týdne vidíme, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste poměrně velmi rychle,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka. „Navíc máme analogii z Velké Británie, Spojených států versus z Dánska nebo Izraele, kde roste obsazenost lůžek a bohužel roste i počet obětí,“ dodává.

„Omikron není chřipečka ani rýma. Je méně nebezpečný než delta, ale je podobně nebezpečný jako původní virus. A pořád je tady nebezpečí, že až se dostane mezi naše nenaočkované spoluobčany, tak že budou ležet na JIPkách a budou umírat.“

Považuji za jisté, že na omikron budou lidé umírat. Otázkou je, jestli obětí bude 300, 800 nebo víc.
Jan Konvalinka

„To se prostě bude dít – a už se to děje ve Spojených státech. V Izraeli čísla u těch nenaočkovaných zase letí nahoru. Čili – můžeme se rozhodnout, že kdo měl šanci se naočkovat, tak to udělal. Kdo se nenaočkoval, tak je to jeho riziko a jeho smůla,“ upozorňuje vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Čtěte také

„Podle modelů, které jsem viděl, velmi pravděpodobně vyletí obsazenost nemocnic nahoru, ale asi nedojde k těm nejhorším číslům z loňského podzimu. Takže budeme někde na 5 tisících, možná 6 tisících lidí v nemocnicích. Ale pojďme si to přiznat a počítat s tím, že toto rozhodnutí bude stát něco mezi 500 a tisíci lidských životů a bude znamenat poměrně značné zaplnění nemocnic,“ varuje Konvalinka.

Připomíná, že jen za středu zemřelo 40 lidí a počítá s tím, že se na omikron bude také umírat. „Ano, počítám s tím a považuji to za jisté. Otázka je, jestli těch obětí bude 300, 800 nebo 1,5 tisíc, ale budou.“

Rozvolňovat?

Současné diskuse o rychlém, dokonce už o únorovém rozvolňování považuje biochemik za předčasné.

Čtěte také

„Je to vlastně politické rozhodnutí a ani proti němu neprotestuji. Já jsem jen trochu alergický na řeči, že omikron je teď už jen rýma, že o nic nejde a vlastně je to úplně jedno. Není to jedno, ale jestli si chceme toto riziko vzít na sebe, tak to samozřejmě pojďme udělat. Ale vědomě,“ uvažuje.

O uvolnění opatření se začalo mluvit po středečním rozhodnutí Nevyššího správního soudu (NSS), který zrušil opatření ministerstva zdravotnictví o zákazu vstupu do restaurací, hotelů nebo klubů bez dokladu o bezinfekčnosti. I ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dřív zmiňoval úvahy o plánech na návrat do normálního stavu, ale směřoval je na březen až duben.

„Za prvé je hrozně zajímavé si to rozhodnutí NSS přečíst, což jsem dnes v noci udělal – a soud kupodivu neříká, že za situace, kdy nepouštíme lidi do restaurací, kteří nejsou očkováni, jde o diskriminaci. On říká, že se to nedá udělat podle současného pandemického zákona, čímž potvrzuje to, co neustále opakujeme, a to že současný pandemický zákon je špatný a nedají se podle něj legálně dělat žádná celoplošná opatření.“

Čtěte také

A za druhé NSS říká: „Ochrana nemocničního systému je dost dobrý důvod na to, abychom jim zabránili ve vstupu do veřejných prostor, ale potřebujeme na to pandemický zákon, který nemáme.“

I Konvalinka si je přitom vědom, že lidé jsou ze všech opatření už opravdu unaveni. „Podle zkušeností se můžeme vsadit, že v létě bude klid, bude to v pořádku a na podzim budeme mít účinná virostatika.“

Omikronem se nakazí i očkování

V současnosti máme sice stále předběžná data o chování omikronu v populaci, ale už se dá podle Konvalinky tvrdit, že očkování funguje i pro tuto variantu.

Lidé s třemi dávkami omikron běžně dostávají. Jsou nemocní, ale nekončí na JIPkách a neumírají.
Jan Konvalinka

„Máme dva měsíce zkušeností s tím, že se podávají boostery a pozorujeme, co dělá omikron v nemocnicích. Vypadá to, že třetí dávka opravdu velmi účinně brání proti těžkým průběhům nemoci a smrti. Je to na úrovni 85 až 90 procent. Nebrání tak dobře, a jen velmi krátce, infektivitě. Jak vidíme kolem sebe – lidé, kteří jsou očkovaní běžně dostávají omikron, jsou nemocní, ale nekončí na JIPkách a neumírají,“ připomíná.

Čtěte také

I u nás se objevuje další subvarianta omikronu BA.2. Omikron je podle biochemika geneticky nejdál od původního koronaviru, ale i u subvarianty platí, že tři dávky očkování velmi úspěšně brání proti těžkému průběhu a smrti.

„Je otázka, jak vznikla. Jsou dokonce tři – BA.1, BA.2 a BA.3. A protože je jich tam tak strašně moc, tak je nepravděpodobné, že bychom je takto postupně naakumulovali během tak krátké časové řady.“

„Byl jsem až šokován, když jsem zjistil, že máme 7,5 milionu sekvenací různých virů za celou dobu koronavirové epidemie. To je fascinující. Ale tady nemáme ty přechodové články. Normálně jde o evoluci, kdy vidíte, jak se postupně mutace naakumulují. A teď najednou máme omikron a BA.2, který je prostě opravdu odlišný.“ Podle Konvalinky vědci pracují s možností, že jde o opakovanou infekci mezi člověkem a křečky či potkany a pak zas nazpět.

Novavax je výborný doplněk našeho protivirového zbrojního průmyslu.
Jan Konvalinka

„Tato pravděpodobnost je hodně malá, ale vypadá jako jedna z docela možných variant, která by umožnila to, že se tam naakumulují mutace a pak se vrátí zpátky na člověka. Je to zajímavá, trochu tedy děsivá varianta, ale co nás ještě může uklidnit, je, že pořád u člověka funguje imunita vyvolaná předchozí infekcí.“

Novavax?

Už v březnu by se i v Česku měla objevit nová vakcína firmy Novavax.

Čtěte také

„Je to velmi účinná vakcína i proti omikronu po třetí dávce. Jak dlouhou bude ta účinnost trvat, jak dlouho vydrží, to zatím nemůžeme vědět. Ale zdá se, že je tam velmi silná účinnost i vůči přenosu. To znamená, že bude bránit infektivitě, ale skeptický bych poznamenal, že to za několik měsíců pravděpodobně zase vyvane.“

„V každém případě je to velmi dobrá vakcína založená na jiném principu než mRNA vakcíny. Je to výborný doplněk našeho zbrojního průmyslu proti těmto virům,“ uzavírá biochemik Jan Konvalinka.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou najdete v audiu.

autoři: Barbora Tachecí , lup
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.