Konvalinka vzkazuje ministrovi zdravotnictví: Proboha, sežeňte si konečně dobré právníky, kteří budou správně psát důležitá opatření

9. září 2021

Epidemie v Česku opět zrychluje. „Jde to zhruba tak, jak se dalo čekat, a současně to vzbuzuje určité obavy. O tom není sporu. Rostoucí čísla s sebou vždy nesou nebezpečí, že se zvýší počet lidí v nemocnicích, na JIP a nakonec i těch umírajících. Oproti loňsku je ta trajektorie až nebezpečně podobná, ale jsme na tom dramaticky líp. Protože teď už opravdu, bohužel, máme vysokou promořenost,“ říká v Osobnosti Plus biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.

„Současně máme proočkovanost, která není tak vysoká, jak bychom potřebovali. A otázka za milion dolarů: Kolik z těch zhruba 400 tisíc lidí nad 65 let, kteří nejsou naočkovaní, už má protilátky, protože prošli chorobou. Je smutné, že tohle nevíme. Na tom se to bude lámat. Podle toho se na konci října buď nemocnice zase zaplní, nebo z toho projdeme tak dobře, jak to vypadá, že prochází Dánsko,“ dodává Konvalinka.

Čtěte také

Reaguje tak na slova ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška, podle kterého je tady potenciál, abychom se na podzim dostali nad tisíc pozitivních denně, přičemž loňským podzimním maximem bylo skoro 16 tisíc případů denně.

Imunolog Václav Hořejší přišel s hypotézu, že hospitalizací a vážných průběhů bude desetkrát až dvacetkrát míň než loni.

„Kdyby mě někdo s pistolí u hlavy nutil si vsadit, tak bych doufal, že má Václav Hořejší pravdu,“ komentuje Konvalinka. Problém je totiž chybějí relevantní studie. „Tu bohužel nemáme,“ zdůrazňuje.

Chybí nám opravdu dobrý průzkum prevalence, tedy toho, kolik lidí doopravdy chorobou prošlo a kolik ne.
Jan Konvalinka

„Chybí nám opravdu dobrý průzkum prevalence, tedy toho, kolik lidí doopravdy chorobou prošlo a kolik ne. Brněnská studie je velmi důležitá a užitečná, ale bohužel to není to ta studie, která by byla reprezentativní. Která by udělala průřez přes všechny věkové kategorie a která by nebrala dobrovolníky, ale lidi vybrané statisticky. A bez této informace to opravdu nemůžeme odpovědně říct,“ uvažuje.

Je 80 hospitalizovaných dětí hodně?

„Pořád to ale máme ve svých rukou,“ pokračuje Konvalinka. „Pořád lidi musíme přemlouvat a motivovat, zejména starší spoluobčany, aby se dali očkovat – ale i všechny ostatní. Je to až trapné to pořád dokola opakovat, ale je to zatím nejúčinnější a v zásadě jediná zbraních.“

Čtěte také

Na rozdíl od loňska nejsou mezi letošními nejvíc ohroženými staří lidé, protože víc než polovina případů připadá na věkovou skupinu 20 až 59 let, téměř 40 procent případů jsou mladí do 19 let. Takže přemlouvat na očkování je třeba i ty mladé, říká Konvalinka.

„Je to ze dvou důvodů: jednak se infekce od mladých může přenést k seniorům. A není důvod, proč by se to nedělo letos. Taky kolem sebe všichni vidíme, že se opatření už nedodržují – lidé jsou už unavení a nemůžeme se jim divit. Druhý důvod je, že sice mladé lidi covid postihuje míň než starší, ale není pravda, že je nepostihuje vůbec,“ připomíná.

Mladé lidi covid postihuje míň než starší, ale není pravda, že je nepostihuje vůbec.
Jan Konvalinka

Jako příklad pak dává aktuální situaci ve Spojených státech. „Tam je teď hospitalizováno asi 2,5 tisíce dětí. Amerika je veliká, asi třicetkrát větší než my. To by u nás znamenalo asi 80 hospitalizovaných dětí. Je to hodně? Je to málo? No, já bych se tomu raději vyhnul,“ uvažuje.

Nová vakcína z Indie?

Indie je první zemí světa, která schválila novinku – vakcínu DNA. „Dobrá zpráva je, že tyto vakcíny fungují. Jejich účinnost vypadá poněkud nižší, tedy pod 70 procent. Na druhou stranu Indové celkem správně argumentují, že už to postavili proti delta variantě, tedy té nebezpečnější, proti které měla koneckonců i AstraZeneca lepší účinky,“ hodnotí biochemik.

Čtěte také

Metoda indické DNA vakcíny je podle něj velmi zajímavá.

„Do těla vpravíte čistě DNA, která není zabalená do nějakého umělého viru, jako je to v případě adenovirových vakcín, vektorových vakcín jako AstraZeneca nebo koneckonců i u Sputniku. Tam je mimochodem také DNA. Vždy mne překvapí, že se lidé bojí genových manipulací u RNA vakcín a nebojí se toho u Sputniku, kde je dokonce DNA, která se dostává do jádra. Přátelé, do vašeho jádra. Ale já se opravdu nebojím, že by někde mělo docházet k nějakým genovým manipulacím,“ připomíná.

Sežeňte si dobré právníky

Český soud nově zrušil další nařízení ministerstva zdravotnictví – tentokrát šlo o povinnost testování před návratem do Česka, a to s účinností od 11. září.

„No, já bych ministrovi vzkázal: Proboha, sežeňte si dobré právníky, kteří budou psát správně tato důležitá opatření. Dělají to všude ve světě, ale my je nedokážeme správně právně ošetřit,“ nabádá závěrem Jan Konvalinka.

Celý pořad Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.