Grubhoffer: Studie protilátek přichází zbytečně pozdě. Některé naše medicínské špičky je ignorují

3. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Virolog Libor Grubhoffer je ředitelem Biologického centra Akademie věd ČR

V Česku postupně končí velká očkovací centra, protože opadá zájem lidí. Vláda teď ale chystá celorepublikovou studii na protilátky a buněčnou imunitu, do které zapojí tisíce lidí. „Na žádnou studii není pozdě. Je to velmi příkladný čin, že se tady objevil někdo, kdo se do protilátkové studie pustí. Dlouhodobě kritizuji, že jsme od počátku pandemie ignorovali význam specifických protilátek proti SARS-CoV-2,“ tvrdí ředitel Biologického ústavu Akademie věd Libor Grubhoffer. 

„Je to pozdě. Je to důsledek toho, že některé špičky naší medicíny dlouhodobě ignorují význam protilátek jako indikátoru, kterým můžeme kvalitně a spolehlivě monitorovat průběh pandemie. Teď k tomu tedy nakonec přece jen dochází, ale je to skutečně zbytečně pozdě,“ míní Grubhoffer.

Čtěte také

Ve Speciálu Plus dodává, že i proto velmi přivítal zprávu, podle které se do zkoumání protilátek pouští i v Ústí nad Labem.

Opačný názor na dřívější provedení studie má náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.

„Já si nemyslím, že by až tak byla zapotřebí třeba pro protiepidemická opatření. V odborném tisku je spousta informací o protilátkách a imunitě proti covidu. To, že se dělají séroprevalenční studie, je důležité pro zjištění, jaké je promoření populace. Ono nám to dá informaci, kolik lidí vlastně covid prodělalo, protože ten, kdo má protilátky, pravděpodobně také prodělal covid,“ dodává.

Očkování chrání

Ukončené očkování má 5,75 milionu lidí, což ale znamená, že proočkovanost zřejmě zůstane pod 60 procenty. „Už i tato míra proočkovanosti, jak vidíme z každodenních dat z testovacích laboratoří, má svůj obrovský význam. Vlastně nás drží v relativním bezpečí,“ domnívá se Grubhoffer.

Čtěte také

K počtu očkovaných podle něj totiž musíme připočítat část populace, která už infekci prodělala přirozeně, případně bezpříznakově.

„Čili máme tady vytvořený dobrý základ pro kolektivní imunitu. A to zejména z hlediska bezpečnosti každého z nás. Také z hlediska takzvané virové nálože v populaci – volně cirkulujícího viru z infekčního agens způsobujícího nákazu koronavirem držíme na relativně nízké hodnotě. To je další zásadní přínos.“

Hosté Speciálu jsou:
Martina Koziar Vašáková, náměstkyně ministra zdravotnictví
Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR
Libor Grubhoffer, ředitel Biologického ústavu Akademie věd ČR
Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové

To vše dohromady pak podle Grubhoffera znamená, že „velmi významně eliminujeme pravděpodobnost, že zde budou výraznějším způsobem uplatňovány mutace, které vznikají na našem území.

Jinými slovy – už tady nemáme potřebné množství imunitně naivních jedinců, kteří mohou sloužit jako dobrý rezervoár koronaviru,“ uzavírá.

Celý Speciál Lukáše Matošky najdete v audiozáznamu.

autoři: Lukáš Matoška , lup
Spustit audio

Související