Konvalinka: Vyberte si – nežádoucí účinky po vakcíně, nebo po covidu? Deltě se totiž nelze vyhnout

2. září 2021

Podle rozsáhlé studie izraelských vědců dává přirozená imunita po prodělání covidu podstatně více ochrany proti variantě delta než dvě dávky vakcíny Pfizer/BioNTech. „Je to vlastně pozitivní zpráva. Ale dá se kritizovat. Je to jen prospektivní studie, čili ten výběr tam není úplně reprezentativní,“ konstatuje biochemik Jan Konvalinka. „Její kritici poukazují na to to, že ve studii nejsou lidé, kteří infekci dostali a zemřeli. A těch je bohužel dost,“ dodává.

Také srovnání s vakcínou je podle něj nedokonalé. V této souvislosti připomíná, že v prvním stádiu byli očkováni především velmi staří a nemocní lidé.

Čtěte také

„Takže i když to dělají ve stejných věkových kohortách, nebudou tyto kohorty úplně srovnatelné. V každém případě je to ale dobrá studie a zatím to opravdu vypadá, že přirozená imunita po prodělání nemoci vydrží dlouhodobě,“ říká prorektor Univerzity Karlovy a pokračuje:

„Je tam však několik ale. Zaprvé imunitu společnost dostává za obrovskou cenu. Zejména u nás, kde jsou obětí desetitisíce. Zadruhé nikdo neříká, že toto by měla být metoda, jak získat kolektivní imunitu. Nejde jen o oběti, jde i o těžce nemocné a také o dlouhodobé následky choroby, které jsou velmi vážné a které teprve teď postupně odkrýváme,“ naznačuje.

Biochemik a výzkumník Akademie věd Jan Konvalinka odpovídá i na vaše otázky. Pošlete nám své dotazy související s novým typem koronaviru na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz.

Všechny rozhovory s Janem Konvalinkou najdete zde.

V souvislosti s dlouhodobými následky mluví také o studii z Oxfordu, podle které je riziko krevních sraženin nebo mozkových mrtvic u lidí po prodělání covidu výrazně vyšší než po očkování.

„Na obrovských vzorcích populace ukazuje, že nežádoucí účinky vakcín jsou velmi vzácné a že v případě onemocnění covidem jsou o několik řádů pravděpodobnější a vážnější. A vzhledem k tomu, že teď máme velmi infekční variantu delta, které se v podstatě nelze vyhnout, si bohužel musíte vybrat mezi nežádoucími účinky vakcíny a nežádoucími účinky z nemoci. A u nemoci jste na tom asi tisíckrát hůř,“ upozorňuje biochemik.

Pokles ochrany 

Konvalinka připouští, že podle izraelské i dalších studií relativně rychle po očkování klesá ochrana proti infekci. Jsou to ale, jak zdůrazňuje, spekulace založené na experimentálních datech.

Čtěte také

„V prvních několika měsících jste chráněni i proti infekci, nejste tedy infekční a nebudete infikováni. Ale to klesá poměrně rychle, zejména u vakcíny Pfizer. Delší dobu se udržuje ochrana proti symptomatické infekci a nejpozději klesá ochrana proti těžkému průběhu a hospitalizaci. Data jsou ale čerstvá a my nevíme, jestli je to tím, že nejdéle očkovaní lidé byli ti nejstarší s komorbiditami, kteří mají nejslabší imunitní odpověď,“ přiznává a pokračuje:

„Ale izraelská vláda je velmi razantní a velmi energická a rozhodla se nečekat na další studie a zahájit třetí dávku očkování. Teď mají přes dva miliony lidí, kteří dostali třetí dávku. A podle prvních dat to vypadá velmi dobře, imunita dramaticky opět stoupá a klesají počty hospitalizací lidí, kteří jsou třikrát očkováni.“

Zdá se, že AstraZeneca dává zpočátku slabší imunitní odpověď než Pfizer a Moderna, ale imunita klesá pomaleji a vydrží déle.
Jan Konvalinka

Důležité je podle biochemika upozornit na odlišnost jednotlivých vakcín a především dat z různých zemí.

Čtěte také

„Izraelská data se trochu liší od amerických nebo britských, kde zatím není vidět, že by ochrana po očkování klesla s dobou. Podle dat z Británie i USA je rozdíl mezi imunitou získanou vakcinací a covidem mnohem menší. Čím to je? Může to být tím, že Izraelci začali agresivněji a rychleji, takže mají náskok. Může to být ale také tím, že Britové – a to je hypotéza  používají AstraZenecu, kde je delší odstup mezi očkovacími dávkami, což pravděpodobně dává dlouhodobější ochranu.“

„Třetí zajímavé pozorování – opět jsou to nerecenzované nové syrové výsledky. Zdá se, že AstraZeneca dává zpočátku slabší imunitní odpověď než Pfizer a Moderna, ale imunita klesá pomaleji a vydrží déle,“ popisuje.

Studie přichází pozdě

Třetí dávka očkování proti covidu se v Česku začne oficiálně podávat od 20. září. Podle Konvalinky by se měl také prodloužit časový rozestup mezi první a druhou dávkou.

Čtěte také

„Izraelci, ale i Francouzi, Angličané, Italové, pokud vím, už doporučují po prodělaném covidu očkovat jen jednou dávkou. To je určitě rozumné. Vidíme, že imunitní odpověď je velmi dobrá. Co se týče třetí dávky, naše vakcinologická společnost i ministerstvo zdravotnictví ji doporučují zejména pro lidi po transplantacích nebo těžce nemocným,“ opakuje.

Biochemik jako optimista prý předpokládá, že třetí dávka bude konečná. „Souvisí to také s promořeností, kterou u nás přesně neznáme. Ale podle toho, kolik máme obětí, to bohužel vypadá, že je naše promořenost vysoká. Za strašlivou cenu a nemělo k tomu dojít,“ konstatuje.

Bohužel to vypadá, že je naše promořenost vysoká. Za strašlivou cenu a nemělo k tomu dojít.
Jan Konvalinka

Míru promoření české populace by měla zjistit celorepubliková studie na protilátky a buněčnou imunitu, kterou chystá vláda.

„Jsem hrozně rád, že k tomu došlo, ale je to strašně pozdě. Navrhovalo se to už v prosinci loňského roku, dochází k tomu s devítiměsíčním zpožděním. Čekám, že dostaneme statisticky významná data. Informaci o tom, jakou promořenost doopravdy máme. I o tom, jak se v čase imunitní odpověď mění. Bohužel ale je to hrozně pozdě, je to velká škoda,“ opakuje biochemik Jan Konvalinka.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou si můžete poslechnout ze záznamu.

autoři: Barbora Tachecí , kbr
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.