Konsolidační balíček je krok správným směrem. Měli bychom se zbavit části dotací, říká viceguvernérka ČNB

Čtěte také

Bývalý guvernér ČNB Singer: Největším problémem české ekonomiky není inflace, ale její slabý výkon. Pracujeme neefektivně

Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky, se domnívá, že české prostředí je ze strany poptávky v současnosti tak slabé, že inflace bude muset nějakým způsobem zpomalovat. Důvodem je zejména pokles spotřeby domácností, který trvá už několik čtvrtletí, nebo negativní vývoj maloobchodních prodejů, který trvá už několik měsíců.

„Tato etapa inflace je hrozně zvláštní a neustále se o tom hovoří i v mezinárodních kruzích. Ekonomové o tom debatují pořád. Jde o atypickou inflační epizodu. Z pohledu vývoje inflace jako takové tak pokles ekonomiky není špatná zpráva,“ vysvětluje Zamrazilová.

Vyšší energetická náročnost a dotační ekonomika

Přestože vedle České republiky i jiné státy dotovaly ekonomiku zejména v době pandemie, v Česku je inflace o poznání vyšší.

Z pohledu vývoje inflace jako takové tak pokles ekonomiky není špatná zpráva.
Eva Zamrazilová

„Rozdíl probíhá hodně napříč starými a novými členskými zeměmi EU. Všech 10 nových členských zemí, které vstoupily do EU ve stejném roce jako my, má systematicky vyšší inflaci než staré členské země. To je kvůli vyšší cenové hladině ve starých zemích. Takže tam se ten šok propíše asymetricky. Starší země taky mají vyšší energetickou náročnost, jak u domácností, tak především u firem. My jsme průmyslová země a průmysl máme hodně energeticky náročný, takže i to je důvod. Inflace se ale rozlila napříč celou Evropou a pro většinu zemí je nemyslitelná a nebývalá.“

Čtěte také

Šéf NKÚ Kala: Naše ekonomika neřízeně a plíživě přešla z tržní do silně závislé na dotacích

Zamrazilová z toho viní zejména fiskální politiku státu v letech 2019 až 2021, kdy vláda podle ní do ekonomiky posílala inflační impulz.

„V současné době se vláda snaží tlaky aspoň neprohlubovat. Teď přišla s konsolidačním balíčkem, o kterém se domnívám, že to je krok správným směrem,“ soudí Zamrazilová.

V současnosti bychom se podle ní měli zbavit zejména alespoň části dotací, které stát posílá do ekonomiky. Zamrazilová také souhlasí s prohlášením prezidenta Národního kontrolního úřadu Miloslava Kaly, že se naše tržní ekonomika stala ekonomikou dotační, což podle ní není zdravé.

Zabránit dalšímu zdražování

„Myslím si, že v horizontu měnové politiky do konce roku 2024 bude mít balíček spíš neutrální dopad, možná jen mírně protiinflační. Z pohledu aktuálního nastavení je to pro mě spíše důvod, proč už dál nezvyšovat úrokové sazby. Pokud se skutečně podaří balíček prosadit, v dalších letech to bude možná důvod i pro to, proč úrokové sazby držet níže, než by to bývalo bylo bez balíčku,“ míní Zamrazilová.

Je potřeba zarazit prostor, aby nemohlo docházet k dalšímu zdražování.
Eva Zamrazilová

Podle ní se klade přílišný důraz na inflační očekávání, která se však obtížně měří a jsou zatížena výraznou odchylkou. „Myslím si proto, že je spíš potřeba zarazit prostor, aby nemohlo docházet k dalšímu zdražování. To dělá přísná měnová politika, jednak historicky vysokými úrokovými sazbami, jednak také tím, že je historicky silný měnový kurz.“

Čtěte také

Vláda a ČNB by měly spolupracovat, ne si vyměňovat přes média narážky o nekompetenci toho druhého, shodují se ekonomové

O dalším zvyšování úrokových sazeb by tak Zamrazilová uvažovala spíše v případě, že by se mzdy začaly systematicky ve všech odvětvích zvyšovat, a to více, než současná prognóza očekává.

„Čím více ukazatelů z ekonomiky přichází, tak vidím opravdu velmi utlumenou ekonomiku, klesající dynamiku inflace, zklidňování cen potravin. To je mimochodem u nás extrémně důležitá složka. Potraviny, bydlení a doprava zodpovídají za dvě třetiny až tři čtvrtiny celkové inflace. Takže jde i o ceny energií, nájmů, potravin. To jsou klíčové položky a my už jsme viděli, že některé cenové okruhy dokonce začínají klesat,“ dodává.

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby v audiozáznamu.