Vláda a ČNB by měly spolupracovat, ne si vyměňovat přes média narážky o nekompetenci toho druhého, shodují se ekonomové
Základní úroková sazba zůstane na 7 %. Guvernér ČNB Aleš Michl vzkázal, že pokud vláda nebude zodpovědně hospodařit, bude nutné sazbu zvýšit. Premiér Petr Fiala (ODS) se ohradil, že inflace je především starostí centrální banky. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer věří, že dopady aktuálních rozhodnutí o výši sazeb uvidíme nejdříve za rok. Bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal dodává, že banka měla být agresivnější v minulosti, tedy že úrokové sazby měla navyšovat loni.
„Dívejme se na kontext kolem nás. Je jednoduché mít nízkou inflaci, když máme kolem sebe nízkoinflační prostředí,“ upozorňuje Lízal. „Ano, jádrová inflace klesá, ekonomika nebrzdí, dokonce klesá nezaměstnanost. Ekonomika tedy není utlumena a inflační tlaky budou pokračovat, zejména inflační očekávání stran zvyšování mezd jsou vysoká.“
Čtěte také
Podle Singera se potvrzuje, že trh práce vysílá signál, že k ochlazování, které by mělo inflaci snižovat, nedochází. „Potřebuji vidět prognózu ČNB celou, ale je pro mě překvapivé, že u sazeb není vidět žádný posun směrem vzhůru ani v použitém modelu. To mě vede k opatrnosti.“
Proti inflaci se bojuje přiškrcením ekonomiky, vysvětluje Lízal. „A vždy si politici stěžují, že centrální banka ekonomiku přiškrtila příliš a že došlo k recesi. Ale dostat inflaci pod kontrolu bez toho, abychom ekonomiku přibrzdili dostatečně, je složité a trvá to dlouho. Já bych výrazněji brzdil už před rokem, kdy bylo jasné, že máme problém.“
Inflační cíl
„Doba, ve které žijeme, je plnější nejistot, agresí a šoků než kterákoliv jiná. Proto bych nikomu nic nevyčítal. Ale rozhodně to není doba, kdy by se vláda a centrální banka měly chovat vzájemně nezávisle. Určitě by si neměly vyměňovat pokyny a mírné narážky na svou nekompetenci. Větší úroveň koordinace mezi nimi bych ocenil,“ přiznává Singer.
Čtěte také
Lízal souhlasí, že vztah vlády a ČNB by měl být kooperativní. „Vzkazovat něco tomu druhému přes média situaci spíš vyhrotí a povede k nedůvěře mezi oběma stranami. Pokud ČNB vnímá, že rozpočtové deficity jsou určující, může s vládou jednat a až tehdy, nedospěje-li k dohodě, pak může využít své nezávislosti.“
Centrální banka nemůže pomíjet rozpočtovou politiku, konstatuje Singer. „Neumím si ale představit, že by v této chvíli výrazně deficitního hospodaření ČNB mohla tento vliv v komunikaci směrem k veřejnosti ignorovat. Každopádně guvernér může přijít na vládu a tam reflektovat její politiku, ostatně ta koordinace je skutečně potřebná.“
„Příští rok bude inflace blíže inflačnímu cíli ČNB, který je dvě procenta, než bude letos,“ odhaduje Miroslav Singer. „Ano, bude blíže, ale bude záležet na vnějších okolnostech, tedy jestli budeme v inflačním prostředí celé Evropy, či nikoliv,“ potvrzuje souvislost širšího hospodářského kontextu s českou situací Lubomír Lízal.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Ekonom: Pokud se tempo růstu mezd dostane nad 10 procent, tak je to signál ke zvýšení úrokové sazby
Poprvé v novém složení jednala bankovní rada ČNB. Jednání ale žádný posun nepřineslo. Základní úroková sazba zůstává na 7 procentech.
-
Vláda přikládá pod kotel inflace. Možná by ČNB měla zvýšit úrokové sazby, nabádá ekonom Stroukal
„Prognózy ČNB, ministerstva financí i bank ukazují, že se růstu cen nezbavíme ještě během příštího a pravděpodobně i následujícího roku,“ hodnotí ekonom Dominik Stroukal.
-
Richard Hindls: Nejde jen o covid, ropu nebo úrokové sazby. Roli hraje i psychologická inflace
Míra inflace v České republice dosáhla v květnu rekordních 16 %. Po pobaltských státech jde tak o 4. nejvyšší inflaci v celé Evropské unii. Jak se bude situace vyvíjet dál?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka