Nemám z návratu k orální kultuře strach. Vrátíme-li se k ní, nezbyde nám, než spolu zase mluvit tváří v tvář, ne si psát esemesky a písemně si nadávat.
Můj děda vystudoval klasické gymnázium. Jediná latina, se kterou se setkal, byly úřednické zkratky v lejstrech. A také mu ty nejnepraktičtější vědomosti zkrášlovaly život.
Kámoška Ilona už půldruhého roku bez ustání pracovala. Dělá v domově pro seniory v anglickém městečku, bere si dvanáctihodinové směny a volno má jednou za čtrnáct dní.
V jiholondýnské taxikářské garáži – nebo „základně“, jak jsme tomu říkali – pracovala spousta Afghánců. Patřili k národu Paštun a většina z nich pocházela z Kábulu a okolí.
V jihoanglickém městečku Hastings racci prý už nějakou dobu nekonkurují rybářům. Ryby neloví a nejspíš už to zapomněli.
K domu věkovité Indky v naší ulici, jen o pár čísel dál, přijela středně těžká technika – pneumatická sbíječka, metr vysoký bagr.
Má londýnská známá šla na houby do Eppingského lesa a dostala tučnou pokutu. V proslulém Eppingském lese, kam se chodí rekreovat půl Londýna, je sběr hub zakázaný.
V Indii, v podhůří Himálaje, se už léta pěstují jablka. Podmínky jsou tam pro to ideální: nadmořská výška zkrotí subtropické teploty, monzuny zajistí vláhu.
Před lety jsem při autostopu na Floridě narazila na Mexičana, který jel navštívit manželku do lochu a vezl jí kilo pomerančů, speciálně upravených, aby jí udělaly dobře.