Iva Pekárková: A k čemu jim to bude?

31. srpen 2021

Můj děda vystudoval klasické gymnázium a pak byl celý život úředníkem. Jediná latina, se kterou se setkal, to byly úřednické zkratky v lejstrech. A ty by jistě snadno pochytil, i kdyby neuměl recitovat Vergilia.

Čtěte také

Rád říkával, že se díky latině může domluvit s katolickým knězem jakékoli národnosti, ale nevím o žádném, se kterým by si pokecal. Z praktického hlediska bylo dědovo klasické vzdělání na nic.

Ale i tak ho znalost starořečtiny a latiny po celý život jaksi ochraňovala před krutostmi světa. Když byl rozhořčený, cedil mezi zuby úryvky z Iliady v originále, a to ho uklidňovalo. Křivdy, které utrpěl on nebo někdo z jeho blízkých, pozbývaly lesku ve srovnání s křivdami spáchanými v dobách trojské války. Pro každou životní situaci měl citát v latině.

Čtěte také

Myslím, že není dobré rozdělovat učební látku podle toho, jestli bude mít praktické využití, anebo ne. Jednak to samozřejmě nevíme. Nikdo nemůže tušit, co přinese budoucnost. A kromě toho nám můžou zdánlivě zbytečné znalosti pomáhat způsobem, na který jsme nepomysleli.

Kdybychom školní osnovy zredukovali na minimum, stačilo by žákyně a žáky naučit číst, psát a počítat. Vlastně možná ani to ne: stačilo by naučit děti vyťukávat písmenka do mobilu. Všechno ostatní už si dohledají, tedy za předpokladu, že bude fungovat internet.

Podobných schopností ostatně jako zázrakem nabydou mnohé malé děti dlouho předtím, než začnou chodit do školy.

Co potřebujeme znát 

Čtení, psaní a počítání je důležité znát, aby nás nebylo tak snadné ožulit. Právě tak důležitá je ale i schopnost samostatně myslet, pokud možno kriticky. Za našeho mládí škola nic takového neučila, naopak: Když jste nad učební látkou přemýšleli a nacházeli v ní rozpory, od spousty učitelů jste dostávali sardele a občas z toho byla ředitelská důtka.

My jsme na tom byli samosebou o dost líp než žáci dávných věků, které učitelé „vychovávali“ pravítkem přes prsty nebo řemenem na holou.

Iva Pekárková

V dnešní době prý už není tak nebezpečné být žákem, který myslí. Ale o to víc se, jak se zdá, dbá na to, aby se na školách všech stupňů učilo jen to, co se studentům, jak se domníváme, bude v životě hodit. Když slyším nářky typu „K čemu jim to bude?“, „Tohle mladé neuživí“ nebo „Jen jim to zbytečně ucpává mozek“, vzpomenu si na svého dědečka. Tomu ty nejnepraktičtější vědomosti na světě zkrášlovaly život.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.