Kochleární implantát v Česku pomáhá stále častěji

17. březen 2017

V České republice se ročně rodí asi 180 dětí s trvalou poruchou sluchu. Řada z nich je řešitelná tzv. kochleárním implantátem. O tom, jak funguje a jaké možnosti nabízí pacientům, hovořil v Magazínu Leonardo Viktor Chrobok, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

„Vlastní kochleární implantát se skládá ze dvou částí,“ uvedl lékař. „Z té vnitřní, která se implantuje, což je destička, která se vloží za ucho pod kůži, z ní vedou elektrody, které se zavedou do tzv. hlemýždě, což je ten šnek ve vnitřním uchu.“

Druhou částí zařízení je zevní díl, který se také nazývá řečový procesor. „Ten si pacient po operaci nacvakne přes magnet na vnitřní část implantátu a tyto dvě části spolu přes kůži komunikují.“

„Zevní část je velmi citlivý mikrofon, který zaznamená veškeré zvuky, převede je na elektrický potenciál, ten se vede ke sluchovému nervu, a tak se informace dostane do sluchových center mozku,“ popsal přednosta.


„Když se po operaci poprvé přes magnet připojí řečový procesor, tak nemůžeme najednou přenést zvuky od hlubokých až po vysoké,“ vysvětlil Viktor Chrobok. „Pacientovi se tak postupně zapojují elektrody, a on si zvyká slyšet a vnímat elektrický potenciál, který přichází z řečového procesoru do vlastního kochleárního implantátu. Je potřeba několik sezení a postupné zapojování jednotlivých elektrod, než se podaří slyšet v celém pásmu frekvencí, které vnímá lidské ucho.“

Kdy můžeme kochleární implantát použít? „Je vhodný především pro pacienty trpící oboustrannou závažnou nedoslýchavostí až hluchotou, kdy je příčina v oblasti vnitřního ucha, přesněji v oblasti hlemýždě.“

„Jedná se o nedoslýchavosti, které jsou způsobeny postižením nervových struktur v hlemýždi, což jsou vláskové buňky… Samotný sluchový nerv musí být v pořádku a funkční, aby celý systém fungoval.“

Operace je ale jen jedním z kroků této náročné procedury, protože řečový procesor se musí po operaci opakovaně individuálně nastavovat.

Jaký můžeme očekávat vývoj v oblasti nejen implantátů, ale i léčby dalších senzorických postižení? „Technický pokrok je v našem oboru velmi vidět. Dnes jsou vyráběna nová sluchadla, která umožňují pacientovi mnohem kvalitnější slyšení. Máme i celou řadu přístrojů, které dokážou velmi dobře sluch vyšetřit,“ chválil lékař.

Přesto je potřeba se soustředit i na složitější případy. „Mezi námi jsou například pacienti, kteří mají postižený nejen zrak, ale i sluch. A my bychom se měli snažit jim umožnit s lidským světem komunikovat,“ upozornil na další možnosti oboru Viktor Chrobok.

autoři: jkl , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.