Když nečelíme žádným výzvám, nemáme na čem vyrůst, věří psychoterapeut Burian

„Lidé mají tendence vidět jenom to, co je špatně. Tohle umíme všichni skvěle. Ale je potřeba naučit se hledat na každé situaci i to pozitivní,“ vysvětluje psychoterapeut a lektor Jan Burian základní princip techniky ve světě známé jako mindfulness.

Čtěte také

Věřím, že lidé hodně věcí přehodnotí a budou žít kvalitněji, říká o životě po pandemii psycholožka Frouzová

Zvládnout stres tímto způsobem může každý. „Nefunguje to ale tak, že si člověk přečte nějakou knížku nebo zjistí nějakou zásadní informaci, a najednou všechno zvládá. Je to schopnost, která se dá rozvíjet pravidelným tréninkem. Podobně jako třeba hra na hudební nástroj nebo cizí jazyk,“ přibližuje způsob osvojování si této dovednosti Burian.

„Podstatou je naučit se lépe vnímat své tělo a signály, které nám vysílá. Díky tomu si všimneme i drobných napětí, která signalizují, že začínáme být vyčerpaní, podráždění nebo že zažíváme nějakou úzkost. Když si takových signálů nevšímáme, přerostou ve větší napětí a vyústí v podrážděnou reakci, v to, že situaci nezvládneme. Pak na někoho křičíme nebo odesíláme e-maily, které jsme ve skutečnosti nikdy poslat nechtěli,“ vysvětluje lektor.

Sekularizace duchovních cvičení

Schopnost uvědomovat si, co se s člověkem děje, je součástí celé řady náboženství. Najdeme ji v buddhistické tradici, stejně jako v křesťanství nebo islámu u takzvaných sofijských mudrců. „Současná věda, zejména psychologie, jako by tyto schopnosti vyloupla z  náboženského a kulturního obalu a udělala z nich postup nebo trénink, který je dostupný komukoliv. Bez ohledu na to, čemu věří,“ říká Burian.

Čtěte také

Psycholog: Panika v souvislosti s koronavirem je iracionální. Sledujte hlavně vyjádření lékařů

Sám se přitom poprvé s technikou všímavosti setkal právě při buddhistických meditacích. „Zjistil jsem, že tato meditační ústraní jsou velmi inspirativní. Ale vždycky jsem si z toho vybíral to, co jsem byl schopný v životě prakticky použít. Samotná buddhistická filozofie mi nebyla nijak blízká, a tak jsem ji pouštěl ze zřetele,“ přiznává psychoterapeut.

Chybami se člověk učí

Podle Buriana jsou nepříjemné okamžiky a pády pro náš život nepostradatelné. „Každý neúspěch nebo ztráta, kterou jsme ani nemohli ovlivnit, v sobě skrývá možnost se někam posunout a povyrůst. Kdybychom v životě nečelili žádným výzvám, neměli bychom na čem vyrůst a zůstali bychom slabí,“ říká.

K chybám, které děláme, můžeme vždy přistupovat dvojím způsobem. „Buď zaujmeme zničující, stresující postoj a budeme si chybu vyčítat, nebo přijmeme situaci takovou, jaká je. Ano, stala se chyba. Ale nemusíme ji zveličovat. Naopak. Hledáme to, v čem by nám mohla přinést nějaký užitek,“ dodává.

Čtěte také

Mysleli jsme si, že jsme víc za vodou. Na krizi nejsme připraveni, varuje sociolog Sládek

Důležité je uvědomit si, že na každé události existuje i něco pozitivního. „Často lidi opravdu překvapí, když zjistí, že ztráta, o které věřili, že jim nemůže dát nic dobrého, jim ukázala nové možnosti, posílila jejich nezávislost nebo jim dodala větší pochopení pro lidi v jejich okolí,“ uvádí příklady ze své praxe psychoterapeut a lektor.

Zdravější život

„Hlavní přínos tohoto přístupu k životu je snižování stresu. A stres je spojený s celou řadou psychosomatických onemocnění. Pomáhá také lidem trpícím depresí, úzkostmi nebo syndromem vyhoření,“ vyjmenovává Burian nemoci, kterými podle lékařů trpí stále více lidí.

Kladný účinek má na odbourání stresu, ale i na jiná onemocnění. „Jde především o problémy s cévním systémem a o srdeční choroby. Ty jsou totiž do značné míry závislé právě na stresu,“ vysvětluje hlavní přínosy jeho zvládání psychoterapeut.

Poslechněte si celý rozhovor Davida Šťáhlavského s Janem Burianem a dozvíte se třeba také to, proč by se základy techniky všímavosti měly vyučovat v autoškole nebo jak moc je v životě člověka důležité najít si zlatou střední cestu ve všem, co dělá.