Marek Orko Vácha: Jazykem lásky můžete dětem dávat i tu hořkou „medicínu“
„Souhlasím s představou židovsko-křesťanských tradic ale i J. A. Komenského. A to v tom, že není žádného zla v ničem Bohem stvořeného. To znamená: I tělo člověka je do posledního atomu nebo kvarku s láskou stvořeno Bohem – není v něm tedy žádné zlo. Přirozenost člověka je tak ontologicky, svým bytím, v zásadě dobrá, ale přece jen jsme ke zlému i nějak nakloněni,“ odpovídá kněz a etik Marek Orko Vácha na otázku, jestli je člověk spíš dobrý, nebo zlý.
A pokračuje: „Máme v sobě snahy o to, být trošičku líní, flákat se, být pohodlní apod. Proto je potřeba člověka, hlavně když je malý, výchovou umravňovat. Také ho naučit sebeovládání. Ale v zásadě by nám sázka na dobro v člověku mohla vyjít.“
Čtěte také
Vácha odkazuje i na Komenského, který pojetí dobra a zla pojal optimisticky a tvrdí, že „Člověk je ve svém bytí dobrý, ale ve své morálce problematický.“
„A to je třeba to, proč chodí do školy i pekařův syn, přestože se tam nic nového o pečení housek nedozví. Komenský totiž říká, že se tam dozví, co to je mravnost. Každý učitel, když učí, tak neučí jen své ,třeba členovce‘, ale učí taky to, aby děti byly mravné,“ uvažuje Vácha.
„Pro mě je tou nejzákladnější etikou to, že se snažím, aby se lidem kolem mne dařilo dobře. Aby netrpěli bolestí, aby se netrápili – a pokud jim v tomto můžu pomoci, tak to udělám a rád.“
Každý má svůj úkol
„Stejně tak všichni víme, že rodič i učitel nejen vyplňují přání svých dětí, ale někdy vychovávají tak, že se to dětem tak úplně nelíbí. Platon tady má krásný obraz, kdy ten cukrář obžalovává lékaře a říká: ,Děti, já vám dávám to, co chcete, co je pro vás dobré, ale ten lékař tohle nedělá. On vám dává hořké medicíny‘.“
Čtěte také
„Proto je někdy jazykem lásky i to podávání hořké medicíny. Proto musíme po dětech chtít, aby se učily, aby se naučily sebeovládat a podobně. A já si, spolu s Aristotelem a Tomášem Akvinským, fakt myslím, že tady má každý člověk nějaký úkol, a jdeme k nějakému cíli, protože tu nejsme jaksi jen sami pro sebe,“ dodává Marek Orko Vácha.
Celé Hovory Renaty Kalenské najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
