Středověké univerzity učily logiku i to, jak se bránit manipulaci. To by se hodilo i dnes, míní historik Pavlíček
Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové
„Dřív se na univerzitách běžně studovalo sedmero svobodných umění. Což bylo trivium – gramatika, logika a rétorika. Pak kvadrivium, které zahrnovalo pokročilejší vědy, včetně například astronomie. Následně se student rozhodoval, co bude dělat dál,“ vysvětluje historik a specialista na středověkou univerzitní vzdělanost Ota Pavlíček.
Kromě základní fakulty byly na univerzitách další, a to lékařská, právnická a teologická. „A kdybych měl říct, co se ve středověkém školství vyučovalo, a co se už dnes neučí, tak by toho bylo víc,“ naznačuje.
Čtěte také
A doplňuje: „To, co se dnes tolik neučí a co by dnešní společnost mohla využít, je logika a správná argumentace. Tehdejší studenty totiž připravovala k tomu, aby mohli veřejně vystupovat v disputacích. Aby formálně správně reagovali na oponenty v diskuzích. Nebo aby dokázali rozpoznat, když nějaké argumenty nedávají smysl, jsou falešné a jde o manipulaci,“ popisuje historik.
„Univerzity jsou velmi starým fenoménem společností. O té první se traduje, že vznikla už v 9. století, a to v italské Bologni. A už tehdy tam byla vidět známka univerzitní akademické autonomie.“
Cechy, mistři a studenti
Univerzity vznikaly jako cechy, jako společenství studentů a mistrů, jak se tehdy učitelům říkalo. „Všem šlo o vědění a vzdělání, což ale máme dodnes,“ popisuje historik.
To, co bylo ve středověku ale úplně jiné, je začátek studia. „Na fakultu svobodných umění přicházeli žáci už ve svých 14 nebo 15 letech. Magisterského titulu tak dosáhli někdy v 19 letech, a až pak se rozhodovali, co dál.“
Čtěte také
Pokud šlo o členy šlechtických rodů, tak ti se často vraceli na svá panství, kde také mohli sami vyučovat na nižších formách škol. „A ti, co pokračovali, zůstávali na univerzitách i celý život. Z odborných fakult pak odcházeli po dalších sedmi letech,“ dodává.
Ota Pavlíček nedávno získal prestižní ocenění Nadačního fondu Neuron a s ním i půlmilionovou odměnu, podařilo se mu získat také grant Evropské výzkumné rady ve výši jednoho a čtvrt milionu eur. Už má jasno, jak s penězi naloží?
Mají dnes vědecké elity něco společného s učenci ze středověku? A kolik si tehdy profesoři vydělávali? Odpovědi nabízí audiozáznam pořadu Hovory Naděždy Hávové.
Související
-
Vysoké školy získávají desítky milionů korun z patentů a licencí. Úspěšná je i zlínská univerzita
Vysoké školy v Česku získaly za posledních 5 let téměř 700 národních patentů. Z nich ročně mají miliony korun. Jak se v v této oblasti daří zlínské univerzitě?
-
Masarykova univerzita vznikla jako konkurence pražské Karlově univerzitě
Vysoká škola sídlící v Brně nenese jméno našeho prvního prezidenta náhodou. Tomáš Garrigue Masaryk už od konce 19. století prosazoval konkurenční prostředí.
-
Ostravská univerzita rozjíždí ojedinělý výzkum zaměřený na hutníky a horníky
Vědci budou zkoumat, jak se někdejším horníkům a hutníkům daří hledat nové uplatnění. Ostravská univerzita rozjíždí ojedinělý výzkum.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
