Kdo je citlivější na tvářnost historické architektury, tak při projíždění venkovem asi dost trpí, míní architekt Škabrada
České vesnice začal architekt, památkář a vysokoškolský pedagog Jiří Škabrada systematicky mapovat už v 60. letech. Nejvíc se venkov proměnil za socialismu. A právě komunistické architektonické dědictví považuje za zlou vzpomínku, která ale stále přetrvává. Lidová architektura na mnoha místech stojí a funguje.
„Problém je spíš v tom, co se s nimi stalo a jak se změnilo prostředí. Kdo je trošku citlivější na tvářnost historické architektury, tak při projíždění naším venkovem asi dost trpí. Protože ta novodobá újma na charakteru té architektury je prostě značná, místy drtivá,“ říká.
Čtěte také
Devastací se podle něj samozřejmě dá bránit, ale „ve mně jaksi postupně narůstalo přesvědčení, vědomí, že pro památkovou složku historické architektury není až tak nejdůležitější legislativa. Ale spíš je to celková atmosféra ve společnosti.“
„To, co i jaksi ,obyčejní lidé‘ o tom vědí, jaký k tomu mají vztah. Protože oni jsou ti, kteří to prostředí změní k lepšímu, nebo k horšímu bez ohledu na to, co je či není chráněno,“ dodává.
Celé Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
