Josef Knap: Bez poslední kapitoly. Projděte se vzpomínkami na český venkov i komunistický lágr
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.
Spisovatel Josef Knap se v knize Bez poslední kapitoly vydává do krajiny svého dětství: na venkov v okolí Jičína. Spolu s ním můžeme vzpomínat na jeho dětství, dospívání i život mezi významnými českými umělci, jako byl třeba Fráňa Šrámek. Čte Josef Somr.
Josef Knap (1900–1973) se narodil a vyrůstal nedaleko Jičína, konkrétně ve vesnici Podůlší, v prosté venkovské rodině.
Byl nadaným studentem, a tak po dokončení gymnázia nastoupil na Filosofickou fakultu UK, kde jeho hlavním oborem byla moderní literatura. V období mezi válkami hojně cestoval, navštívil například Norsko, Švédsko, Itálii, Francii a další. Profesně byl dlouhá léta spojen s Národním muzeem, konkrétně jeho divadelním oddělením.
Těžší doba nastala v 50. letech 20. století. Knap, jakožto autor píšící nábožensky laděnou literaturu, se dostal mezi katolické intelektuály, kteří byli oběťmi politických procesů.
Čtěte také
Dostal trest jedenácti let vězení, byl ale propuštěn dříve kvůli zdravotním problémům. Díky uvolnění v 60. letech byl nakonec soudně rehabilitován. Pracoval potom jako stavební dělník, než získal zaměstnání v Památníku národního písemnictví.
Knap byl nejen prozaik, ale také básník, literární kritik a jeden z hlavních představitelů literárního směru zvaného ruralismus. Tématem jeho děl tak bylo především venkovské prostředí, vztah města a vesnice, postoj lidí k půdě a třeba také vliv kapitalizace a industrializace na život na vsi.
I v knize Bez poslední kapitoly takové prvky najdeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
