Kateřina Perknerová: Co dokáže jeden billboard
Až usedne na prezidentskou volbu prach, budou reklamní mágové a tvůrci stranických kampaní rozebírat, v čem udělali finalisté letošního souboje chybu a kde naopak zabodovali. Pamětníci si jistě vzpomenou na nedioptrické brýle Jiřího Drahoše a také na to, čím Miloš Zeman vyhrál první a druhou přímou volbu. Strašením.
Strach je jedna z nejsilnějších lidských emocí. Děti se bojí tmy, křiku, neznáma. A instinktivně hledají bezpečí. U dospělých tomu není jinak. Pouze umějí své přirozené strachy zakrývat. Přesto každý rád slyší, že ho někdo ochrání a běsy zažene. V politickém boji se to bohužel dá zneužít.
Čtěte také
Ústavní právník Jan Kysela k tomu řekl: „Je hanebné a zavrženíhodné používat strach jako volební nástroj. Zeman strašil Sudeťáky a migranty, teď Andrej Babiš válkou.“
Na mnohokrát vzpomenutém billboardu tvrdí, že nezavleče zemi do války, protože je diplomat, nikoliv voják, čímž podprahově sděluje, že lidé nemají volit jeho soupeře, který to udělá. Mnozí už detailně vysvětlili, že prezident České republiky nemá k ničemu takovému kompetence, neboť o válečném stavu rozhoduje parlament. Daleko důležitější je, jak na tento atak zareagovala veřejnost.
Výstražná stopka
Rusko přepadlo Ukrajinu. Obsadilo část jejího území. Vraždí nevinné civilisty, posílá bomby na ženy, děti a staré lidi. Není sporu o tom, na čí straně je právo a spravedlnost. Stejně tak platí, že nikdo si nepřeje, aby se válka protahovala. Mír by uvítal každý normální člověk. Otázka zní, jakou cenou se za něj zaplatí.
Čtěte také
Jediná země, která má oprávnění ji stanovit, je Ukrajina. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba Deníku řekl, že podmínkou k zahájení mírových rozhovorů je odchod posledního ruského vojáka z ukrajinského území včetně Krymu, dohoda o válečných reparacích a potrestání zločinců. Žádné kompromisy nepřipadají v úvahu. Některá vítezství musejí být zpečetěna krví.
A právě tento moment je v prezidentském příběhu klíčový. Ministryně obrany Jana Černochová se ozvala nejen v pravou chvíli, ale také pravými slovy. Připomněla šéfovi hnutí ANO, že vojáci nejsou žádní krvelační štváči, ale profesionálové.
A dodala: „Slova o vojácích budete brát špatně zpátky. Chápu, že chcete vystupovat tvrdě, ale zachovejte prosím důstojnost, co se obrany a bezpečnosti týče. Když jsme spolu stáli na letišti ve Kbelích při repatriaci jejich těl, oběma nám tekly slzy. Tehdy jste věděl, že umírají i za nás. Nezaslouží si, abyste je teď urážel.“ Andrej Babiš okamžitě začal couvat.
Čtěte také
Od jeho první tiskové konference po prvním kole voleb, kterou všichni označili za nepochopitelně útočnou, se ve veřejném prostoru vznáší otázka, jaký strašný podpásový úder ještě přijde. Kdo na koho vytáhne spolupráci s KGB, milenky nebo domácí násilí. Odezva na Babišův brífink i jeho billboard může přinést výstražnou stopku pro každého, kdo by zrovna takovými podrazy chtěl jednomu z kandidátů ublížit. Nemusí to fungovat.
České obyvatelstvo má plné zuby negativismu, blbé nálady a titulků o tom, že jde všechno do kopru. Od prezidentských kandidátů očekává opak, povzbuzení, mírný optimismus, nalézání světla na konci tunelu. Může zaznít námitka, že oba finalisté získali přibližně stejný počet hlasů. Jenže Andrej Babiš byl před prvním kolem vlídný, proti soupeři se vymezoval v mantinelech slušného klání. Byla by skvělá zpráva o stavu společnosti, že voliči si to přejí nadále a rozhodnou se i podle toho, jak se v tomto ohledu budou Petr Pavel a Andrej Babiš profilovat.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Čekání na prezidenta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
