V zemi, která nemá vůli se bránit, je zbraňový systém jen hromada šrotu, zdůrazňuje analytik Bříza

Bříza není překvapen, že zástupci České republiky nebyli pozváni k jednacímu stolu nového evropského projektu společné protiraketové obrany.

Čtěte také

iROZHLAS

Nevím, proč jsme se nepřidali k unijní protibalistické ochraně, říká Landovský. Pozvání Česko dostalo

„Je to kombinace dvou věcí. Zaprvé naše iniciativa stran aktuální bezpečnostní situace na evropském kontinentu – rozumějte otevřený konflikt na Ukrajině – není taková, jak by si některé státy představovaly. Zadruhé páteří a hybnou silou té iniciativy jsou státy, které mají rozvinutý protiraketový program. Tam samozřejmě Česká republika nepatří. Proto nejsme zváni k tomu stolu hned od počátku,“ vyjmenovává bezpečnostní analytik a doplňuje:

„Do budoucna ale dveře zavřené nemáme. Není vyloučeno, že se k tomu stolu ještě dostaneme, protože iniciativa je otevřená. Zároveň to není jediná iniciativa tohoto druhu. Už od roku 2022 jsme součástí podobného projektu pod vedením Německa, který se jmenuje European Sky Shield Initiative. Takže to není tak dramaticky špatně, jak by se na první pohled mohlo zdát.“

Bez Británie?

Za nepochopitelný považuje Bříza český požadavek, aby se nové koalice neúčastnila Velká Británie. Její vojenské schopnosti i geografická poloha z ní podle něj dělají jednoho z klíčových partnerů evropské obrany:

Čtěte také

Pojar: Závidíme výdělky zbrojařům a mezitím nám ujíždí technologický vlak. Asi chceme být montovnou

„Když letí balistická raketa, která má zasáhnout nějaký cíl, nevybírá si členské nebo nečlenské státy Evropské unie. Navíc strategická poloha Británie přímo předurčuje tento ostrovní stát k tomu, aby nám pomohl – ať už systémy včasné výstrahy nebo včasným odpalováním raket. Další věc je ten technologický aspekt: Velká Británie má opravdu rozvinutý raketový program. I to je důvod, proč by u toho stolu měla být,“ vysvětluje.

Není mu ovšem jasné, proč by si Česko podobnou podmínku mělo klást:

„Buď je to neznalost problémů, nebo to je snaha o to, aby Evropská unie vytvořila jakousi kolektivní bezpečnost, tím pádem paralelní strukturu NATO. Nemyslím si, že je to šťastné. Paralelní struktury obecně nefungují. Spíš se domnívám, že cílem toho prohlášení bylo vytvořit dojem jednotné uzavřené skupiny, která to sama bude i financovat. To je můj názor, ale nemyslím si, že by to mělo mít nějaký racionální podklad,“ přibližuje.

Vojenské a hybridní hrozby

Vedle vojenských technologií zdůrazňuje Bříza ještě jednu oblast, která podle něj rozhodne o budoucí bezpečnosti Evropy. Tou je odolnost společnosti vůči dezinformacím a hybridním operacím.

Čtěte také

Morální ohledy zmizely. Rusko, Izrael i USA terorizují země ve svém okolí, kritizuje amerikanista

„V přímém přenosu sledujeme hybridní informační válku, kterou vede Ruská federace proti státům střední a západní Evropy. My jsme její součástí. Ve školách by děti měly být učeny, že ne všemu, co si přečtou, lze věřit, že je potřeba ověřovat z více zdrojů. Nespoléhat pouze na umělou inteligenci nebo nějaké pofidérní weby. Komunikace musí začít rodinou, přes školu, média a končit státní správou,“ doporučuje a dodává:

„Když nebudeme mít společnost, která bude mít vůli a morálku a chuť se bránit, tak je nám jakýkoliv zbraňový systém k ničemu. Je to potom jen hora šrotu a železa.“

Poslechněte si celý rozhovor s Vlastislavem Břízou v audiu nahoře. Doslechnete se dále třeba o tom, proč nyní konflikt USA s Íránem stagnuje, nebo zda je členství v NATO pro Česko dostatečnou ochranou. Ptá se Barbora Tachecí.