Karel Zbytek udal, koho mohl. Jen pro peníze

To všechno věděl Karel Zbytek. Zprávy, které předával naší tajné policii, poslaly desítky Čechů a Slováků do vězení a dva dokonce na šibenici.

Čtěte také

Nejdůležitější atomový špion jménem Klaus Fuchs

Rodák (1902) z Lískovce u Kyjova nedokončil gymnázium a vyučil se drogistou, ve 20. letech žil a pracoval v Paříži. Na začátku německé okupace organizoval ilegální převádění Čechů do Polska a později se přes Polsko, Rumunsko a Francii dostal do Londýna.

Tam působil v Moravcově zpravodajské službě jako překladatel a válku skončil v hodnosti štábního rotmistra u obrněné brigády, obléhající Němce u Dunkerque. Vrátil se do Československa, v červnu 1948 využil nabídky Pěveckého sdružení moravských učitelů a v roli tlumočníka a konferenciéra odjel do Anglie – a již se nevrátil.

Požadoval pouze peníze

Stal se příslušníkem Československého zpravodajského úřadu (CIO); tato neoficiální součást britské rozvědky začala v Londýně fungovat v únoru 1949 a působili v ní bývalí příslušníci československé armády a vnitra, kteří odešli na Západ. Tahle zpravodajská služba získávala zpravodaje z řad Čechoslováků, kteří i v 50. letech mohli vyjíždět do zahraničí. Informace, které od nich měla, podle historika Prokopa Tomka znamenaly velký přínos pro Západ v době soupeření se Sovětským svazem a jeho satelity.

Čtěte také

Oleg Gordijevskij – špión, který se stal šlechticem

V květnu 1956 nabídl Karel Zbytek v Londýně spolupráci Praze a na důkaz, že vše myslí vážně, označil jménem významného spolupracovníka, který do Londýna předal kompletní technickou dokumentaci nejnovějšího sovětského tanku T-54 a chemické vzorky otravných plynů, které československá armáda dostala jako standardní výzbroj svých chemických jednotek. Dva klíčoví aktéři tohoto úniku tajných informací na Západ byli v Praze popraveni v lednu 1957.

Karel Zbytek předával informace z britské centrály CIO komunistickým zpravodajcům zhruba dva roky. Odkryl identitu celkem 120, podle jiných zdrojů až 300 českých a zahraničních agentů britské CIO. Britská rozvědka zareagovala jediným možným způsobem, v říjnu 1957 celou československou sekci rozpustila – a Zbytek tak paradoxně přišel o práci a tím i o informace, které by mohl předávat Praze.

Za zprávy si nechával velmi dobře platit a peníze byly jediným, co požadoval. Koupil si penzion nedaleko Doveru, kde zemřel v roce 1962 po infarktu. Britská rozvědka se skutečnou identitu špiona, který rozbil její síť v Československu, dozvěděla až v 60. letech.