Karel Kyncl – muž, který onemocněl rozhlasem
Legenda rozhlasové žurnalistiky, šikanovaný a vězněný disident a po emigraci do Velké Británie opět úspěšný novinář. Takový byl Karel Kyncl.
Narodil se 6. ledna 1927. Byl členem Dismanova dětského rozhlasového souboru a o svém dětství a prvním setkání s rozhlasem vypráví v nahrávce z roku 1961. V letech 1948 až 1968 byl redaktorem Československého rozhlasu – s krátkou přestávkou na přelomu čtyřicátých a padesátých let, kdy působil v deníku Mladá fronta.
Poslechněte si, co říkal Karel Kyncl o Angličanech!
Angličané prý mají ta nejpřísnější pravidla nemorálnosti na světě a mají sklon považovat svět za morální tělocvičnu. Tak třeba i to zaznělo v jednom ze zápisníků legendárního zpravodaje Karla Kyncla. Připomeňte si legendárního zpravodaje s námi!
V první polovině 60. let působil jako rozhlasový zpravodaj ve Spojených státech. Z tohoto období jsme vybrali ukázku z jeho cyklu reportáží, zpráv a komentářů o vraždě prezidenta Kennedyho, a také úvod rozhovoru s Jiřím Voskovcem, který byl natočen v roce 1963.
V letech 1966 až 1968 byl naším zpravodajem v jihovýchodní Asii, tedy převážně ve Vietnamu. Kromě ukázky z jeho vietnamských válečných reportáží jsme z tohoto období vybrali i úryvek z velmi pozoruhodné reportáže z Číny, kde právě propukala tamní kulturní revoluce.
Po návratu do Československa v roce 1968 natočil obsáhlý rozhlasový cyklus o zločinech padesátých let – i z něj přinášíme krátkou ukázku. Poté odletěl do Japonska, kde ho zastihla zpráva o sovětské invazi. Vrací se do Evropy a přes krátké pobyty v Jugoslávii a Rakousku (o něm vypráví v ukázce v jednom z pozdějších rozhovorů) se na podzim 1968 ocitá opět doma.
Opouští rozhlas a krátce pracuje v Československé televizi, odkud musí odejít v roce 1969. Poté pracuje jako dokumentátor a prodavač zmrzliny. Je dvakrát vězněn, režimem opakovaně šikanován a podepisuje Chartu 77 – v roce 1983 pak s manželkou emigruje do Velké Británie.
Životopisy: Karel Kyncl
V týdnu od 2. do 6. dubna se v cyklu „Životopisů slavných" setkáme s novinářem, spisovatelem, ale především velkým rozhlasákem Karlem Kynclem.
Zde spolupracoval s BBC – přinášíme ukázku z jeho prvního rozhovoru po příjezdu do exilu, také s Hlasem Ameriky a s britským tiskem. Od roku 1990 se stal stálým zpravodajem nejprve Československého, a poté Českého rozhlasu ve Velké Británii. Opakovaně se vracel domů a natočil zde řadu autobiograficky a bilančně laděných rozhovorů, z nichž rovněž přinášíme několik klíčových pasáží.
Zemřel 1. dubna 1997 v Praze. Naší poslední ukázkou je rozhovor s autorem jeho posmrtně vydané biografie Milanem Pokorným.
Související
-
Jiří Kantůrek – útržky z dob krizí
Tentokrát připomeneme osobnost televizního publicisty a později disidenta Jiřího Kantůrka. V archivu Českého rozhlasu se jsou jeho nahrávky z konce 60. let i z roku 1989.
-
Zdeněk Nejedlý – vědec ve službách režimu
V mládí uznával Masaryka, ve stáří propadl Stalinovu kouzlu. Z pravičáka Jiráska udělal oblíbeného literáta bolševiků, z husitských bojovníků za náboženskou reformu...
-
Rok 1950: Max Švabinský kreslí Julia Fučíka
Max Švabinský byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů minulého století. Proč se apolitický umělec na sklonku kariéry rozhodl vytvořit portrét komunistického hrdiny?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
