Jiří Kantůrek – útržky z dob krizí
Jiří Kantůrek se narodil 13. března 1932 v Písku. Vystudoval střední průmyslovou školu chemickou a dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Vstoupil do KSČ a do poloviny šedesátých let pracoval v různých politických funkcích i manuálních profesích.
Mimo jiné působil i jako předseda celozávodního výboru KSČ ve Strašnických gumárnách. A právě z rozhlasového cyklu Jak socialisticky žít – pravidelného pořadu o hnutí Brigád socialistické práce (BSP) z roku 1961 pochází naše první ukázka. Jiří Kantůrek byl jedním z účastníků besedy „o vlivu BSP na ostatní pracující závodu“.
K osobnosti televizního publicisty a disidenta Jiřího Kantůrka jsou v rozhlasovém archivu k dispozici téměř bez výjimky nahrávky z let 1968 a 1989.
V letech 1964 až 1967 působil jako redaktor týdeníku Kulturní tvorba a poté přešel do Československé televize. A právě z roku 1967 pochází jediný skutečně rozhlasový pořad Jiřího Kantůrka dochovaný v archivu Českého rozhlasu. Jde o téměř třičtvrtěhodinovou část z cyklu 50 let socialismu – představy a skutečnost.
Devátý díl připravený Jiřím Kantůrkem má název Současné hospodářské reformy socialistických států a vybrali jsme z něj hned tři krátké ukázky. Velmi pozoruhodné je zde napětí mezi nezáživným partajním žargonem a reformním obsahem, které bylo pro tehdejší publicistiku tohoto typu charakteristické.
Reformní televizní publicistika
Tím jsme vyčerpali avizované výjimky, protože všechny další použité nahrávky pocházejí z let 1968 a 1989. V rozhlasovém archivu se nacházejí (díky darům rozhlasových posluchačů) zvukové záznamy dvou televizních besed z cyklu Věc veřejná z března roku 1968.
Cyklus tehdy patřil k vrcholům reformní televizní publicistiky a z dochovaných částí jsme vybrali několik ukázek, které ilustrují počínající celospolečenské oživení. Další ukázka pochází z nezávislého televizního vysílání z 21. srpna 1968, kde Jiří Kantůrek líčí svou cestu okupovanou zemí.
Z televize byl propuštěn v roce 1970 a až do konce osmdesátých let pracoval v různých stavebních a projektových organizacích. Současně se věnoval práci v nezávislých občanských i mediálních iniciativách.
Z nezávislých iniciativ ředitelem televize
K roku 1989 se pak váže několik zbývajících ukázek – jeho telefonická zpráva rozhlasové stanici Svobodná Evropa z července 1989, vystoupení na demonstraci 23. listopadu, další přesně nedatovaná ukázka z této doby a úryvky z jeho moderování demonstrace z 27. listopadu 1989.
Jiří Kantůrek se stal v březnu 1990 generálním ředitelem Československé televize a tuto funkci vykonával až do jejího rozdělení v souvislosti s rozpadem Československa v prosinci 1992. Poté pracoval jako tiskový mluvčí ČSSD a na sklonku života jako poradce jejího tehdejšího předsedy Miloše Zemana. Zemřel 2. července 1998.
Související
-
Zdeněk Nejedlý – vědec ve službách režimu
V mládí uznával Masaryka, ve stáří propadl Stalinovu kouzlu. Z pravičáka Jiráska udělal oblíbeného literáta bolševiků, z husitských bojovníků za náboženskou reformu...
-
Otazníky kolem sebevraždy Konstantina Biebla aneb Psát čistě a od srdce
Autor toho nejlepšího z české meziválečné poezie, zároveň autor hluchých veršů z přelomu 40. a 50. let přitakávajících dobové atmosféře třídního boje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
