Kapitalismus není demokracie. Nutně se dostává do konfliktu s limity planety Země, říká publicista Jiří Zajíc
„Mezi mladými lidmi je příroda svým způsobem nejlepší prostor pro duchovní život,“ myslí si Jiří Zajíc, katolicky orientovaný skaut, pedagog a publicista. „To, jak člověk za posledních sto let dokázal přírodě ublížit, je opravdu strašné. A zejména mladší lidé zažijí dobu, kdy buď budou schopní přírodě významně pomoci, nebo se dostanou do velkých těžkostí. A myslím, že už je to teď vidět.“
„Pozitivní vztah k přírodě, kteří mladí mají, je jedna z nejlepších motivací, jak nastartovat to, aby mezi člověkem a přírodou nebyl boj, ale vzájemná symbióza,“ věří Zajíc.
Čtěte také
Drancování přírodních zdrojů považuje za nutný důsledek toho, co se označuje jako globální kapitalismus. „Ten má jako jediné kritérium zisk a toho může dosáhnout jedině na základě toho, že se vyrábí více a více. Jenže příroda má také určité limity a když se překročí, tak to vede ke katastrofě,“ říká a pokračuje:
„Jenže globální kapitalismus to nerespektuje, není tam žádná korektivní skutečnost. Neexistuje globální policie, globální právo, nic, co by tento bezuzdný kapitalismus dokázalo usměrnit.“
Ti, kteří mají ohromné přebytky, by měli dobrovolně část svého extrémního bohatství věnovat tomu, aby i chudí měli důstojnější život.
Jiří Zajíc
Zajíc zdůrazňuje, že mezi globálním kapitalismem a totalitním systémem nemusí být rozpor. „Vidíme to na případu Číny. Kapitalismus není demokracie. Je to systém, který má jediné pravidlo: Musíš zvyšovat zisk. A nutně se dostává do konfliktu s limity, které má planeta Země.“
Čtěte také
Východisko ze současné situace vidí Zajíc mezi přerozdělením bohatství:
„Ti, kteří mají ohromné přebytky, by měli dobrovolně – jinak hrozí sociální otřesy a to, že si to od nich někdo bude chtít násilím – významnou část svého extrémního bohatství věnovat tomu, aby se ty disproporce, které jsou dnes na planetě Zemi, začaly měnit. Aby ti, kteří dnes opravdu umírají hlady a žijí v ohromné chudobě, přece jen měli důstojnější život.“
Zkuste spolupracovat a poslouchat
Jiří Zajíc je sekulární františkán. „Svatý František, to je přece hvězda v dnešním pojetí. Hlásal, že všichni jsou bratři. A na rozdíl od tehdejší doby pochopil, že nic není zbytečné, nic není marné. A že se člověk vůči přírodě musí chovat jako vůči partnerům, byl hlasatel skromného životního stylu,“ vyzdvihuje.
Čtěte také
Kladně hodnotí i současného papeže Františka, který zahájil takzvaný synodní proces. „Říká, že každý má možnost i povinnost přispívat. Snažíme se zjistit, co bychom my jako jednotlivci i jako společenství mohli nabídnout jak církvi, tak společnosti. Je to velká příležitost, jak vyjít z těch našich ghett. Papež František říká: Zkuste spolupracovat, poslouchat, zjistit, co od vás ostatní očekávají,“ přibližuje Zajíc podstatu synodálního procesu.
„Ono to nevypadá jako mohutné gesto, ale kdyby se to povedlo, tak to bude ještě víc než druhý vatikánský koncil,“ zdůrazňuje Jiří Zajíc.
Co může církev dnes nabídnout společnosti? Poslechněte si celé Hovory, ptá se Eva Hůlková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
