Kapelník The Tap Tap Ornest: Menšiny nejsou upřednostňované. Korektní je, aby nebyly přehlíženy

19. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Z dokumentárního filmu Postiženi muzikou o kapele The Tap Tap

V roce 1998 při Jedličkově ústavu spoluzaložil těleso The Tap Tap, v níž se hudbě věnují lidé s hendikepem. „Od začátku jsme říkali, že nechceme být terapeutická skupina, ale normální kapela,“ vysvětluje Šimon Ornest a dodává, že v The Tap Tap fungují přísná pravidla a nehraje se na to, že má někdo fyzické omezení. „Vždycky dodržujeme to, na čem se dohodneme, chodíme včas – když máte někam přijít včas, tak si to musíte naplánovat s veškerými hendikepy tak, aby se to povedlo.“

Ornest upozorňuje, že stejné zásady platí pro všechny, tedy i pro něj jako kapelníka. Přiznává ale, že složení kapely se příliš nemění, protože málokdy se najde nováček, který nastavené pracovní tempo a nasazení vydrží.

Čtěte také

„Postupem času se nám podařilo vytvořit stálou sestavu lidí, kteří se už dnes vlivem toho, co se naučili a zažili, neuplatňují jen v muzice,“ hodnotí více než dvacetiletou cestu.

Přestože od doby, kdy Šimon Ornest v Jedličkově ústavu začínal, se situace hodně zlepšila, pořád je podle něj bezbariérovost veřejných budov a dopravy nedostatečná. „Je to jedna z hlavních příčin toho, proč se lidé s hendikepem ve společnosti prostě neuplatňují. A hned druhá příčina je to, že většina z nich nemá vůli a motivaci.“

Host Hovorů Evy Hůlkové má dojem, že zejména v projevech na sociálních sítích společnost za posledních pár let dost zhrubla a je schopná se vymezovat necitlivým způsobem. Vlastní zkušenost má The Tap Tap s nenávistnými projevy například v souvislosti s výrokem prezidenta Miloše Zemana o škodlivosti integrace a inkluze, vůči které se členové otevřeně vymezili.

„Pod facebookovým příspěvkem nám potom příznivci prezidenta dávali hodně najevo, že jsme podle nich překročili nějakou linii. Byly tam příspěvky, jako že jsme slabší kusy a podobně.“

Ve skutečnosti si ale myslím, že v té korektní a normální snaze jde o to, aby menšiny nebyly přehlíženy.
Šimon Ornest

Ornest poukazuje na to, že většinová společnost nese snahu menšin o zlepšení jejich poměrů trochu úkorně. „Většinová společnost na celém světě začala mít pocit, že menšiny jsou upřednostňovány,“ komentuje.

„Ve skutečnosti si ale myslím, že v té korektní a normální snaze jde o to, aby menšiny nebyly přehlíženy.“ Některé věci, jako například zmiňovaná bezbariérovost, se přitom jen zdánlivě netýkají většiny. To je ale Ornesta krátkozraké.

Čtěte také

Kapelník skupiny The Tap Tap připomíná, že každý z nás jezdí prvních pár let života v kočárku a v průběhu let čas od času, případně dlouhodobě ve stáří potřebuje nějakou kompenzační pomůcku. Takže odstraňování bariér ocení i lidé s dětmi, úrazem nebo senioři.

„Tohle je potřeba skutečně dobře komunikovat s lidmi a vysvětlovat jim, že si nějaká hrstka lidí neuzurpuje práva, která se ostatních netýkají, ale týká se to nás všech. Konec konců i ekonomicky. Čím větší počet lidí s hendikepem přestane být závislých na podpoře státu, tím menší podpory a dávky jim ten stát bude muset vyplácet,“ uzavírá.

Jak The Tap Tap překonali loňská a letošní koronavirová omezení? Za co si fanoušci skupiny zaslouží dík a jak se Šimon Ornest dostal k práci vychovatele? Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Evy Hůlkové.

autoři: Eva Hůlková , marz
Spustit audio