Kamila Pešeková: Slovenská vláda padla, v zemi panuje hluboká deziluze

16. prosinec 2022

Na Slovensku vyvrcholila dlouhá politická krize, když parlament vyslovil nedůvěru vládě Eduarda Hegera. V silách jeho menšinové vládní koalice už nebylo, aby tomu zabránila a prodlužovala vlastní agonii odsouváním termínu hlasování. Při bližším pohledu není konec této vlády překvapivý. Schylovalo se k němu už před rokem na jaře, skoro přesně dvanáct měsíců po jejím vzniku.

Tenkrát se ale krizi ještě podařilo zažehnat odchodem Igora Matoviče z postu premiéra a jeho přesunem na ministerstvo financí. Matovič zůstal i tak zdrojem konfliktů. Každou chvíli dokázal popudit vlastní koaliční partnery a narušovat normální fungování vlády.

Čtěte také

Začalo to už chaotickými covidovými opatřeními, včetně povinného testování, pokračovalo to na vlastní pěst vedeným jednáním s Ruskem o dodávce vakcíny Sputnik, přes televizní loterii, která měla podpořit očkování proti covidu. Matovič nebyl schopen komunikovat s veřejností ani s ostatními ministerstvy.

Příznačné bylo jeho chování během čtvrtečního hlasování o nedůvěře vládě. Těsně před ním měl Matovič podat demisi v prezidentském paláci, aby udělal ústupek a vládu zachránil. Podepsanou demisi na poslední chvíli prezidentskému úředníkovi vytrhl z ruky a ten ji nemohl doručit hlavě státu.

Rizikový návrat Fica

Čtěte také

Bylo jen otázkou času, kdy menšinová vládní koalice narazí na větší překážku, kterou nebude schopna překonat. Za odvolání vlády hlasovalo 78 poslanců, jen 20 jich chtělo vládu udržet při životě. Tohle není podpora, na základě které by mohl sbor ministrů fungovat.

Turbulence a nespokojenost se v posledních týdnech vyskytovaly i mezi poslanci samotného Matovičova hnutí. Slabý premiér Eduard Heger nebyl schopný ukočírovat svého stranického předsedu Matoviče a postavit ho před volbu, aby buď z vlády odešel, nebo přestal ohrožovat její fungování.

Bilance, kterou končící vláda po dvou letech svého působení po sobě zanechala, není příliš pozitivní. S nadsázkou se dá říct, že pokud se něco Matovičovi povedlo, tak je to skutečnost, že ještě víc rozeštval už beztak rozdělenou společnost. Nejenom kvůli rostoucím životním nákladům a válce v nejbližším sousedství je pro současné Slovensko příznačná ztráta víry v lepší zítřky a hluboká deziluze.

Čtěte také

Že to došlo tak daleko, za to může končící vláda a hlavně její klíčová postava, Igor Matovič. Chtěl dělat politiku jinak a lépe než jeho předchůdci ze Smeru zdiskreditovaní nejrůznějšími skandály a arogantním vystupováním. Namísto toho si musí nechat po dvou letech nechat líbit výtku, že nejenom že se mu nepodařilo vymýtit korupci, ale navíc mu ještě chyběla profesionalita při zvládání běžných vládních úkolů.

Kamila Pešeková, komentátorka

To všechno je živnou půdou pro expremiéra Roberta Fica a jeho Smer, když se snaží vytěžit ze současné situace politický kapitál. Poté, co vsadil na populismus a příklon k Rusku, je jeho návrat k moci pro Slovensko rizikem. Bohužel, průzkumy ukazují, že voliči si to neuvědomují. Po 30 letech samostatného fungování země v demokracii je tohle všechno docela smutná vizitka.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.