Kam uložit radioaktivní odpad? S výběrem místa může pomoct výzkum Masarykovy univerzity

6. listopad 2018

Otázka umístění hlubinného uložiště není jednoduchá. S odpovědí na ni mohou pomoci třeba vědci z Masarykovy univerzity, kteří se aktuálně věnují výzkumu ve vysloužilém uranovém dole.

V současné době je vytipováno celkem devět lokalit a do konce roku by se měl počet zúžit na čtyři. Konečné rozhodnutí má padnout za sedm let, stavební práce by pak měly být spuštěny v roce 2050. 

Výzkum v Dolní Rožínce

Brněnští vědci pro svá bádání využívají uranový důl u obce Dolní Rožínka, kde se v loňském roce přestalo aktivně těžit. Výzkumníci aktuálně zjišťují, jaké podmínky v lokalitě panují.

V jihočeském Nadějkově si hlubinné úložiště radioaktivních odpadů nepřejí

02267200.jpeg

Starostové a občanská sdružení z lokalit vybraných pro hledání hlubinného úložiště jaderných odpadů nejsou spokojeni s tím, že je stát stále nebere jako partnery. Na dnešní odpoledne proto svolali tiskovou konferenci na téma „K hlubinnému úložišti férově“, kde představí své výhrady a navrhnou řešení, jak dospět ke konsensu.

„V první řadě budeme zkoumat, jakým způsobem ložisko vzniklo – tedy jaké mechanismy vedly k tomu, že se uran tak zkoncentroval,“ říká geolog Jaroslav Leichmann a podotýká, že prvek se běžně v přírodě vyskytuje ve velmi nízké koncentraci. 

Dále prý geology zajímá, co se s uranem v průběhu několika set milionů let v ložisku dělo. „Uran z něho totiž nemigruje, přestože v přírodě jde o relativně mobilní prvek. Chceme tedy zjistit, jaké mechanismy ho v tom místě zablokovaly,“ vysvětluje geolog.

Přestože získané informace mohou při výběru lokality hlubinného uložiště pomoci, využití uzavřeného uranového dolu není možné. Pro případné obnovení těžby totiž musí být zachován.

Rozhodnou další měření

Podle ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiřího Slováka závisí výběr konečného místa na dalších měřeních.

„Dodnes jsme neměli možnost získat data z hloubky úložiště, takže zatím hledáme preferované lokality. Přirozeně existují kritéria – vyhláška atomového zákona, bezpečnost, technická proveditelnost nebo environmentální stránka,“ vypočítává Slovák.

Se stížnostmi obyvatel vytipovaných oblastí, kterým vadí například to, že SÚRAO s obcemi málo komunikuje, ředitel Správy úložišť nesouhlasí. Argumentuje například tím, že pokud se věc kvůli námitkám obyvatel nevyřeší, zatíží to budoucí generace.

autoři: Daniel Mrázek , marz
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.