Rusko proti nám nacvičuje jaderný úder. Je divné, když s ním za odměnu obchodujeme, říká politolog

13. červenec 2018

NATO je po posledním summitu semknutější než dřív, tvrdí jeho generální tajemník Jens Stoltenberg. Schůzku přitom rámovala ostrá slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval ostatní členy, aby zvýšili výdaje na obranu. A pokud by se tak prý nestalo, mohly by Spojené státy Alianci opustit.

Ondřej Konrád: Trump, NATO, procenta, Kongres a my

Americký prezident Donald Trump a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

„Donald Trump říká: kupujte naše zbraně, budete tak plnit procenta a snížíme deficit. Ta logika z toho vyplývá, i když takto explicitně to neřekl.“

„Prohlášení prezidenta Trumpa jsou znepokojující, a to zejména pro ty nejvíce ohrožené státy Aliance, které by si samy těžko dokázaly zajistit svou obranu, tedy Pobaltí, Polsko, Rumunsko a Bulharsko,“ soudí politolog Jan Šír.

Smíšené signály vysílané Trumpem ale podle něj můžou mít i pozitivní efekt. „Rusko dlouhou dobu těžilo z toho, že nás zná. Vědělo, co si může dovolit, a mohlo útoky kalibrovat přesně pod tu hranu, po které by následovala reakce. Takže nadšeno z toho být nemůže,“ domnívá se odborník na Rusko a východní Evropu.

Šír ale zároveň připomíná, že před Aliancí aktuálně leží úkol posílit kredibilitu své schopnosti odstrašit případné nositele vojenské hrozby. Vysílané signály by proto měly být v tomto ohledu jasné a tomu Trumpova mnohdy rozporuplná vyjádření příliš nenapomáhají.

Donald Trump na summitu NATO v Bruselu

Trump na úvod summitu tvrdě kritizoval Německo, že je závislé na ruském plynu, a je podle něj zvláštní, že evropské země chtějí chránit před Ruskem a zároveň s ním obchodují. „Souhlasím. V momentě, kdy proti vám Rusko nacvičuje jaderný úder, tak působí divně, když je za toto chování odměňováno prohlubováním ekonomických kontaktů,“ diví se Šír s odkazem na připravovaný plynovod Nord Stream 2.

Rusko netáhne

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že NATO používá údajnou ruskou hrozbu k tomu, aby navýšilo vojenskou aktivitu v baltském regionu a v severní Evropě. Podle Šíra ovšem Aliance Rusko nijak neohrožuje, ale NATO pro něj z řady důvodů představuje problém.

„Tím hlavním je to, že jde o nejvlivnější strukturu, která je zastáncem stávajícího fungování mezinárodního systému – že má být založen na mezinárodním právu a pravidlech chování. To Rusku nevyhovuje, protože když se hraje podle pravidel, tak není schopno konkurovat,“ tvrdí Šír.

Rusko trpí tím, že se cítí být v současném světě marginalizováno, a to vytváří tlaky na ruský režim, který musí před populací ospravedlnit svou existenci. Kvalitou života se chlubit nemůže, tak sází na patriotickou mobilizaci a schopnost vést válku.
Jan Šír

Zrádci panslovanství?

Rusko také argumentuje, že rozšiřování NATO prohlubuje rozpory a zvyšuje napětí v Evropě. Podle Šíra by ale nepřijímání nových členů pouze povzbudilo dojem části ruských elit, že existuje šedá bezpečnostní zóna, ve které nejsou dána pravidla chování.

„Mohlo by to dále povzbuzovat ruský apetit, který roste právě vůči té zóně, která není součástí pevného bloku jako je NATO,“ upozorňuje Šír.

Pozvánku do Aliance nově dostala i Makedonie, což má podle něj důležitý symbolický význam, kdy vstupuje další země bývalého východního bloku. „Vstup Makedonie živí ruskou paranoiu, že Slované jsou zrádci, kteří rozkládají panslovanskou jednotu. V Rusku tyto myšlenky rezonují a jsou politickými elitami využívány,“ uzavírá politolog.