Jurský park pod sněhem? Část dinosaurů byla zřejmě teplokrevná, žila celoročně v polárních oblastech

Paleontologové už v 50. letech minulého století podle nalezených fosilií zjistili, že dinosauři žili i v polárních oblastech. Mnozí mají za to, že mohli během roku migrovat a s příchodem chladnějšího období se přesouvali na jih.

Čtěte také

Že se u nás našla kost dinosaura, je obrovské štěstí, myslí si popularizátor Socha

Tým vědců z USA a Kanady teď ale přinesl důkazy o tom, že daleko na severu před 70 miliony let snášely vejce i velké druhy dinosaurů včetně býložravých hadrosaurů a rohatých ceratopsidů nebo masožravých raptorů a tyranosaurů, kteří tam tak zřejmě žili po celý rok.

Svědčí o tom zejména stovky mikroskopických fosilií zubů a úlomků kostí dinosauřích mláďat, které badatelé našli v geologickém souvrství Prince Creek na severu Aljašky.

Naše studie poskytla důkazy o tom, že v Arktidě žili dinosauři celoročně. Nějak museli zvládnout přežit v drsných podmínkách.
Patrick Druckenmiller

„Dinosauři se rozmnožovali ve vysoké Arktidě. Zjevně to byla opravdu dobrá oblast kde mít mláďata. Nepřekvapilo nás jen to, že jsme tam nějaká vůbec našli. My už dokonce víme o několika druzích, které v Arktidě hnízdily,“ vyzdvihuje jeden z hlavních autorů studie Patrick Druckenmiller z University of Alaska Fairbanks.

„Tito dinosauři museli vydržet v podmínkách, které nemusel přetrpět žádný dinosaurus, kterého jsme v minulosti objevili. Naše studie poskytla silné důkazy svědčící o tom, že v Arktidě žili celoročně. To znamená, že nějak museli zvládnout různými cestami přežit v opravdu velmi drsných podmínkách,“ dodává Druckenmiller na videu Florida State University, kde působí další spoluautor studie, palaeobiolog Gregory Erickson.

Mláďata by nestihla na konci léta odejít

V období křídy podle vědců panovaly teplejší podmínky než dnes. Roční průměrná teplota v Arktidě byla něco málo přes 6 stupňů Celsia. Během zimy klesaly teploty pod nulu, sněžilo a až 4 měsíce trvala polární noc. 

Z předešlých výzkumů vyplývá, že doba od snesení vejce po vylíhnutí u dinosaurů mohla trvat od tří měsíců do půl roku. Podle badatelů by tak dinosauři s mláďaty nestihli na konci krátkého arktického léta včas odejít na jih, i kdyby snesli vejce brzy na jaře.

Hibernace, peří a omezení příjmu potravy?

Záhadou zůstává, jak dinosauři přečkali arktickou zimu. Vědci pracují s více hypotézami.

Menší druhy mohly strávit chladné období ve stavu hibernace. Možná se ukryly v podzemních norách. Větší býložravé druhy mohly v zimě omezit příjem potravy, podobně jako někteří dnešní savci, a kůra nebo mechy zřejmě i tehdy byly k mání i v zimě. Některým dinosaurům mohlo pomoct i peří, i když žádné pozůstatky v této oblasti vědci neobjevili.

Čtěte také

Výlet na sever evropského Ruska je tak trochu jako cesta do pravěku. Narazíte při něm na kosti dinosaurů nebo na slaný gejzír

Zajímavé také je, že vedle fosilií dinosaurů na severu Aljašky objevili vědci také fosilie ptáků a savců. Ale žádné stopy po pravěkých obojživelnících nebo želvách – tedy studenokrevných živočiších. Výzkumníci to uvádějí jako další důkaz, že mnozí dinosauři mohli být teplokrevní.

Že studie přináší další důkazy, potvrdil americkému rozhlasu NPR také Michael D’Emic z americké Adelphi University, který se na výzkumu nepodílel: „Nezašel bych tak daleko, abych řekl, že se to týkalo všech. Ale myslím, že se dá s jistotou říct, že většina dinosauřích skupin byla víc teplokrevných než studenokrevných.“

D’Emic také potvrdil, že na sezónní migraci by s ohledem na sezení na vejcích a líhnutí zřejmě nezbýval čas. Ale jak arktičtí dinosauři trávili dlouhou a temnou zimu, to zatím nevíme.

Poslechněte si shrnutí Štěpána Sedláčka v audiozáznamu.