Že se u nás našla kost dinosaura, je obrovské štěstí, myslí si popularizátor Socha

„Dinosauři zajímají nejen znalce paleontologie, ale jsou to jedni z nejpopulárnějších pravěkých zvířat všech dob,“ říká v pořadu Plusu Hovory.

„Jeho výzkum dosahuje takových rozměrů, že o nich dnes víme víc než o leckterém dosud žijícím tvorovi,“ dodává.

To, že je zřejmě vyhubila změna po dopadu planetky na Zemi, se učíme už ve škole. Ale že asi nejmohutnější dospělý jedinec dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex (T.rex), kterého našli v Kanadě a pojmenovali Scotty, měřil zhruba 13 metrů na délku, to už tak moc známé není.

Na výšku měl zhruba 4 metry a vážil 9 tun. „Byl o polovinu těžší než dospělý samec dnešního slona afrického a velký jako několik aut postavených za sebou.“ Jedna kost dinosaura se našla i v Česku a tak už i my patříme mezi 50 zemí světa, které mají svého dinosaura.

Měli jsme štěstí

„Neřekl bych, že je to překvapení, spíš velké štěstí,“ myslí si popularizátor dinosaurů Socha. Důvod je prostý – naše území nemá vhodné geologické sedimenty, které by mohly uchovat zkameněliny dinosaurů.

„S paleontologickými velmocemi, tedy s Argentinou, Mongolskem, USA, Kanadou nebo Čínou, se srovnávat nemůžeme. Proto je tak velké štěstí, že se podařilo objevit stehenní kost a další kostní fragmenty, které dokazují to, co se ale dosud předpokládalo, tedy že i naše území bylo obýváno dinosaury.“

Vědcům se tak podařilo nejen objevit, ale hlavně popsat unikátní anatomické znaky asi 40 cm dlouhé stehenní kosti. „Dostala vlastní vědecké jméno, a to na počest dvou významných osobností – Zdeňka Buriana a Josefa Augusty. Jmenuje se Burianosaurus augustai.“

Našel ji v roce 2003 lékař Michal Moučka. Tehdy se do kutnohorského lomu vydal sbírat fosilie a všimnul si vyčnívající kosti z písku.

Bylo tady moře

„Na větší části našeho území bylo v druhohorách mělké moře s několika ostrůvky. Nevíme sice odkud mršina našeho dinosaura připlavala, co víme, je, že zvíře už opravdu nežilo. Tu a tam si z něj někdo ukousl. Masožraví mořští ještěři mosasauři nebo pražraloci, a to podle rýh po zubech, které po nich na kosti zůstaly. Nějaká vlna pak ostatky vyvrhla na břeh a zakryl ji písek. Jen díky tomu ušla rozkladu erozí a zachovala se dodnes. Takže – dílo velkého štěstí.“ Jak to Socha ale všechno může vědět?

Tyrannosaurus rex neběhal. Popraskaly by mu všechny kosti v nohách, zjistili vědci

Pokud jste někdy viděli film o dinosaurech, jako je například slavný Jurský park, určitě znáte obřího praještěra Tyrannosaura rexe jako rychlého běhajícího obra, který svou obří hlavou s velkými zuby drtí vše živé v okolí. Vědci ale zjistili, že tento oblíbený filmový obraz vůbec neodpovídá realitě.

Kost se našla v příbřežních sedimentech a nese tyto stopy okusu vodních predátorů. „Je jasné, že musela být součástí rozkladem nafouklého těla dinosaura, které plulo po hladině. Samotná mršina byla zřejmě roztrhána a sežrána už před těmi 94 miliony let,“ dodává.

V posledních letech se v paleontologii „cosi děje“. „Dochází k velkému průlomu a máme nové nálezy i z lokalit, kde se nikdy nic nenašlo. Třeba z jihovýchodní Asie nebo Blízkého východu. Takový výzkum v Barmě byl dosud nemožný a nebezpečný kvůli letité občanské válce. Navíc teď máme nová ložiska druhohorního jantaru přes 90 milionů let starého.“

Čínští vědci začali do Barmy jezdit a na místních trzích skupují doslova zázraky. Už objevili celou a skvěle zachovanou kostru pravěkého ptáka, který prý vypadá, jakoby zemřel před několika dny. V jantaru byl pohřbený i opeřený ocas pravěkého masožravého dinosaura nebo i pravěká klíšťata.       

Jak to všechno vědci vědí? Co očekává, že by se ještě kdy mohlo najít? Nejen na tyto otázky uslyšíte odpovědi v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.