Jsem proti vojenské službě v jakékoliv podobě, tvrdí Růžička z ANO. Debata je na začátku, brání návrh koaliční poslanec
Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka minulý týden znovu zvedl otázku obnovení vojenské služby. Zároveň připustil, že v budoucnosti bude muset Česko začít uvažovat o její nové formě, ať už povinné, nebo dobrovolné. Je potřeba takto posílit zálohy, nebo se stačí spolehnout na profesionální armádu, aktivní zálohy a především na naše členství v NATO?
„Jsem proti vojenské službě v jakékoli podobě,“ říká poslanec Pavel Růžička (ANO).
Čtěte také
„Byl jsem u toho, když se v roce 2004 zrušila základní vojenská služba. Všichni jsme byli šťastni, že se začne budovat profesionální armáda. Šlo o politické rozhodnutí, kterým se jasně řeklo, jaký by měl být cílový stav vojáků a aktivních záloh, a to se nějakým způsobem naplňovalo.“
Zastánci obnovení vojenské služby ale nejčastěji argumentují tím, že bezpečnostní situace se proměňuje a vojenská služba je preventivním opatřením proti případnému riziku.
„Když to přenesu na předcovidovou dobu, vůbec se netušilo, že by mohla být nějaká pandemie. Zdravotnictví na to nebylo přizpůsobené a najednou přišel covid a vše se kolem něj začalo točit,“ přirovnává poslanec Josef Flek (STAN).
Čtěte také
„Museli jsme na to přijít a připravit se i na to, dokonce může následovat. Stejné je to i v této situaci, kdy je Rusko hrozba. Nejsme jediní, kdo o tom začíná mluvit.“
Covidová opatření ale musela zaváděná okamžitě, zatímco o vojenské službě se diskutuje jako o preventivním opatření.
„Náčelník generálního štábu přeskočil mezeru politického vyjednávání. Pustil do éteru něco a my teď nevíme, jak to uchopit,“ kritizuje Růžička. „Ještě jsem třeba neslyšel žádné vyjádření ministryně obrany,“ tvrdí zástupce opozice.
Chybějící infrastruktura a vybavení
Podle Fleka ale Řehka nemá ambice zavádět nová opatření, záměrem bylo politickou a společenskou diskusi otevřít.
„Je to na začátku, ještě nejsou ani určená pravidla, jakým směrem by se mohlo ,jít‘. Vojenská služba může být i dobrovolná, může být pouze na rok. Variant je hodně,“ nastiňuje Flek.
Čtěte také
„Je tam ještě jeden problém, a to je příprava infrastruktury a vybavení pro žadatele.“
Zajištění prostor a materiálů bude přitom finančně náročné. Podle Růžičky by takové náklady ale mohly být kontraproduktivní, protože stejné prostředky, jaké bychom vynaložili na výcvik civilistů, neinvestujeme v současnosti ani do profesionálů.
„Pokud vojákům tato vláda zmrazí platy, pokud jim sebere FKSP, tak jsou rázem demotivovaní a odchází do civilu na výsluhu. Vláda by se měla zamyslet a zatraktivnit službu těm současně sloužícím,“ apeluje Růžička.
Čtěte také
Naopak podle Fleka je vojenská služba vhodná a potřebná i vzhledem k branné povinnosti, která je v České republice daná zákonem.
„Hodně lidí zapomíná, že podle zákona má občan České republiky bránit svoji vlast v době nebezpečí. Pokud si představím, že dostanu povolávací rozkaz, ale nikdy v životě jsem nedržel v ruce zbraň, tak je to ohrožení mne samotného,“ varuje Flek.
„Pokud budu mít roční výcvik, dává mi to šanci se aktivně zapojit a vyváznout z boje, řekněme, bez úhony.“
Dobrovolné předurčení
Začínat výcvik až v případě ohrožení státu, je pozdě a vojenská služba by proto generovala nové lidi do aktivních záloh. Jak ale upozorňuje Růžička, takovou možnost zájemci mají už dnes.
Čtěte také
„V červenci 2023 začal platit soubor branných zákonů, včetně dobrovolného předurčení,“ připomíná Růžička. V něm jsou pravidla dobrovolných odvodů, a proto považuje za nevhodné legislativu znovu a po tak krátké době upravovat.
„Nevěřím tomu, že na to velení armády přišlo až teď. Ministryně s námi ve sněmovně projednávala tento balík zákonů a nikde o tom nebylo ani ani ani slůvko. Činnost armády musí být předvídatelná i pro poslance, nemůže se to měnit z měsíce na měsíc. Jsou to zásadní věci,“ doplňuje Růžička.
Čtěte také
Potřeba otevřít debatu o vojenské službě ale podle Fleka zapadá do současné mezinárodní situace. Stejnou otázku si kladou i v jiných státech, nejen v Pobaltí, ale třeba i v Německu.
„Vidíme, jak se vyvíjí situace ve světě, takže musíme být adaptabilní. Jsme v období, kdy nám armáda může personálně vyhladovět, a musíme to začít řešit,“ obhajuje Flek společenskou relevanci diskuse.
„Dokážu si představit, že pokud budete na rok ve výcviku, kde budete dostávat plat, tak se pak budete moct rozhodnout, jestli zůstanete v armádě, nebo si půjdete po svém. Ale bude nám to generovat zálohy, které jsou pro nás důležité,“ uzavírá.
Více podrobností o Řehkově návrhu, branných zákonech, stavu armády nebo vojenské službě v jiných státech si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Co čeká armádu v roce 2024? Podpis největší zakázky v historii, ale také zmrazení platů vojáků
Do nového roku vykročila armáda s novou vizí rozvoje a také s jistým a největším balíkem peněz, po kterém dlouho volala.
-
Být matkou je dobrý předpoklad ke zvládnutí vojenského výcviku, myslí si vojákyně v aktivní záloze
Na vojnu chtěla už jako malá holčička, ale tehdy jí v rodině vysvětlili, že holky na vojnu nechodí. Nakonec se na ni ale přece jenom dostala, jen o pár let později.
-
Student a zároveň voják. Karlova univerzita dá nově kredity těm, kdo cvičí v aktivních zálohách armády
Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity vyjde vstříc studentům, kteří se kromě vzdělávání připravují na obranu Česka jakožto vojáci aktivních záloh armády.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
