Josef Haken, zapomenutý „otec zakladatel“ komunistické strany

Čtěte také

Neznámé projevy Klementa Gottwalda. Sliboval všechno všem, řečnil i opilý

Když se vypravíte na Olšanské hřbitovy v Praze, můžete tam v záplavě náhrobků objevit nejeden zajímavý. Třeba ten, kde je na desce uvedeno 19 jmen zemřelých. Jejich seznam napoví, že pochované nespojují vazby rodinné, ale životní: Klement Gottwald, Gusta Fučíková, Václav Nosek, Rudolf Strechaj…

Na tomto hrobovém místě je uložen popel členů KSČ, kteří byli původně umístěni do „komunistické panteonu“ na Vítkově (komunisté si legionářský památník přivlastnili po roce 1950). Mezi prvními, jejichž ostatky byly v památníku v květnu 1951 uloženy, byly i ty Josefa Hakena.

Zapálený agitátor

Haken (1880-1949) patřil k zakladatelům KSČ. Syn kováře z Markvartic nedaleko Sobotky vystudoval učitelský ústav a od počátku 20. století vystřídal několik učitelských míst. Inspektoři si ho přehazovali jako horký brambor: kam přišel, tam šířil levicové myšlenky a dostával se do konfliktu s místními faráři.

Josef Haken v roce 1917|foto: Archiv bezpečnostních složek

V roce 1906 vstoupil do sociálně demokratické strany, přispíval do levicového tisku, organizoval dělnické stávky. Za první světové války sloužil na srbské a italské frontě, později v Rumunsku a Maďarsku. Ze zákopů si přinesl silný revmatismus, který se mu stal osudným.

Po válce se zapálený agitátor Haken stal poslancem za sociální demokracii (1920) a v roce 1921 stál u zrodu komunistické strany; v letech 1924 až 1927 byl jejím předsedou. Poslancem byl do roku 1929, později až do roku 1936 senátorem. Rezignoval ze zdravotních důvodů, revma mu v podstatě znemožnilo normální pohyb.

Za války zůstal doma

Haken napsal množství článků do Rudého práva, pobýval také několikrát (legálně i ilegálně) v Moskvě, kde byl členem exekutivy Komunistické internacionály. Výčet jeho činnosti v Národním shromáždění je dlouhým seznamem interpelací, připomínek a návrhů; nejednou musel být také pro nevhodné chování volán k pořádku.

Čtěte také

Básník Vítězslav Nezval. Zaprodanec komunistického režimu, nebo ochotný pomocník?

Druhou světovou válku prožil jako jeden z nemnoha komunistů doma, bez většího zájmu gestapa. To za celých šest let udělalo u Hakena všeho všudy pět domovních prohlídek, které se obešly bez konfliktů.

Důvod byl jasný: Haken už nebyl schopen pohybu, nikam nechodil, občas za ním přicházel jen Vítězslav Nezval. Po válce byl odstěhován k synovi, u kterého i zemřel. V pořadu Portréty ho připomíná historik Zdeněk Doskočil.