Nejvýraznější první dámou byla Benešová. Po Gottwaldové byly ženy prezidentů neviditelné

Nejedná se o předvolební debatu, kde by ženy propagovaly své muže. „Debatu pořádáme se ženami, které považujeme za zajímavé osobnosti, díky jejich příběhu nebo postojům. V pátek večer je chceme slyšet, protože si myslíme, že zajímavých žen je v českém veřejném prostoru slyšet stále málo,” říká Mádlová.

Debata se dotkne témat jako vztah žen k filantropii nebo spoluvytváření zdravé občanské společnosti. „Jak ale plyne z názvu, budeme mluvit i o roli první dámy. Zda ji přijmou aktivně, zhostí se funkce, doprovázet svého manžela. Zda budou aktivní v občanském sektoru,” popisuje organizátorka.

Debaty, která je vyprodaná a bude živě přenášena online, se zúčastní sedm potenciálních prvních dam. Přijít odmítla pouze Ivana Zemanová, manželka současného prezidenta.

Benešová a Gottwaldová

Po Martě Gottwaldové byly první dámy neviditelné, nebo byly viditelné pouze v limitovaném prostředí. Petr Zídek

Historik a novinář Petr Zídek by jako nejvýraznější první dámu československé a české historie označil Hanu Benešovou.

„S rolí první dámy se dokázala nejlépe sžít. Bylo to dáno podstatou jejího vztahu k Edvardu Benešovi a také tím, že byla manželkou politika dlouho předtím. Dokázala se proto dobře adaptovat na novou roli,” říká.

Během komunistické éry byly ženy prezidentů v pozadí. „Po Martě Gottwaldové byly neviditelné, nebo byly viditelné pouze v limitovaném prostředí,” říká Zídek.

„Máme poměrně zajímavou tradici toho, že první dámu někdo zastupuje. První manželka prezidenta Masaryka, Charlotta, nebyla klasickou první dámou, protože byla velmi nemocná a funkci nemohla vykonávat. Velice brzy poté zemřela. Její funkci tak více méně převzala dcera Alice.”

„Podobný model se opakuje i u třetího prezidenta Emila Háchy, který do funkce nastoupil už jako vdovec. Reprezentaci proto svým způsobem zajišťovala jeho dcera Milada,” vypráví novinář.

Made in USA

Pojem první dáma můžeme podle historika vztáhnout až k období po roce 1989. „Za první republiky i za komunistického režimu se na to takto moc nenahlíželo. Je to svým způsobem americký import, manželky vrcholných politiků byly mnohem více ve stínu, než jsou dnes,” tvrdí.

Alice a Jan Masarykovi se svou matkou Charlottou|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

„Je to dané i tím, že tehdejší média byla mnohem méně rozvinutá a mnohem více respektovala soukromí těch, kteří se pohybovali v politice,” dodává Zídek.

Žádné zákonné vymezení role manželky prezidenta neexistuje, jak ukazuje také rozdílnost mezi přístupy partnerek prvních českých prezidentů.

„Existuje tu tradice, ale ta se stále nově definuje právě tím, jak ke své funkci další první dáma osobitým způsobem přistupuje,” říká redaktor Lidových novin.