Jezuita Vacík: Velkým plodem mnoha duchovních cvičení je, že ztrácíme iluze, předsudky a představy

8. září 2019

Jezuita Petr Vacík vedle svého působení v pražské Akademické farnosti vede Exerciční dům v Kolíně. V centru spirituality v místním klášteře nabízí lidem, kteří hledají v životě duchovní cestu, řadu kontemplativných, filmových a mnohých dalších kurzů a cvičení.

„Cílem exercistických cvičení je být slušným člověkem. Abychom žili jako lidé, ve vztazích s ostatními, a abychom druhým přinejmenším umožňovali, ne-li pomáhali, dělat to samé,“ říká duchovní a poznamenává:

Čtěte také

„Důležité je nežít v příliš velkých iluzích. Velkým plodem mnoha duchovních cvičení je, že ztrácíme iluze, předsudky a představy. Když se sesypou, ukáže se, že nebyly pevné, protože co je pravé a důležité, to vydrží. Když člověk odjíždí z exercicií, měl by mít základní zkušenost se sebou, spiritualitou, meditací, filmem, lidstvím a mírným nárůstem víry, naděje a lásky.“

Dvojice úkolů

Podle faráře se mnoho lidí ve svém přístupu, mnohdy přímo odmítání náboženství mýlí. „Ani křesťanství, dokonce ani židovství nejsou o zákazech a předpisech. Křesťanství, víra i lidství, spiritualita a mystika jsou o svobodě a odpovědnosti,“ říká.

„Mám tuto dvojici úkolů rád, protože se vzájemně vyvažují. Většinou, když se něco řekne velmi jednoduše a jednostranně, vězí v tom nějaký zádrhel a příliš málo pravdy,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor Terezie Bečkové s jejím hostem. Petr Vacík bude hovořit mimo jiné o filmu a filmovém cvičení, které s klienty kolínského duchovního centra praktikuje.

„Film je jeden z běžných elementů naší každodenní reality. A proto je tam k nalezení i Bůh,“ otevírá Vacík jedno z dalších témat Hovorů...

autoři: Terezie Bečková , Kateřina Tesařová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.