Grónsko je významné jak pro naši bezpečnost, tak jako zdroj surovin, říká cestovatel a bývalý velvyslanec Lyčka
„Je důležité, aby se o významu Grónska začalo mluvit v těch nejvyšších patrech politiky. Protože je to i otázka naší budoucí bezpečnosti,“ myslí si Zdeněk Lyčka, cestoval, překladatel, znalec Grónska a také bývalý velvyslanec Česka v Dánsku.
Čtěte také
„Grónsko jsem nejdřív poznal z mýtů a pověstí, které jsem překládal. Pak jsem si řekl, že bych chtěl ten ,velký bílý flek na mapě‘ poznat na vlastní kůži a zjistit, jestli tam ty tajemné bytosti žijí.“
A tak se vydal s partou tří Dánů na Grónský ledovec, který přešli ze západu na východ. „A musím říct, že jsem na žádné bytosti nenarazil ani na žádné jiné. Nebyla tam ani moucha, ani komár – ale získal jsem velkou zkušenost z cesty, kde bylo skoro pořád minus 35 stupňů,“ doplňuje v pořadu Hovory.
Bezpečnost světa
Cestou potkali i jednu opuštěnou americkou monitorovací stanici, kde v době největší slávy bydlelo asi 150 Američanů, teď se propadá do ledu.
Čtěte také
„Je prázdná od doby, kdy Ronald Reagan a Michaelem Gorbačov podepsali dohodu Start – pak už ji nebylo potřeba tak udržovat,“ vysvětluje.
Za dob studené války tam totiž jak Američané tak tehdy ještě Sověti monitorovali jeden druhého. „Poslední americká vojenská základna je v severozápadním Grónsku – a ta je dnes pro Američany zcela stěžejní. Ostatně i pro bezpečnost Grónska a celé Evropy, protože její důležitost teď zas získává nový rozměr,“ naznačuje Lyčka.
„Po dohodě Start jsme si mysleli, že Arktida není ožehavým místem, a už se nebude válčit, takže v podstatě všechny demokratické státy přestaly zbrojit, tak protistrana, resp. Rusko zbrojilo dál, a má tam i jisté výhody. Proto si myslím, už máme nejvyšší čas to napravit.“
Ropa, plyn a prvky vzácných zemin
Grónsko se svými asi 57 tisíci obyvateli je víc významné vojensky, nebo ekonomicky, surovinově? „Otázka bezpečnosti je na prvním místě, hned na tom druhém je surovinová základna,“ odpovídá.
Čtěte také
„Přestože je Grónsko většinově pokryto ledovcovým příkrovem, tak se dřív nebo později nějaké nerostně suroviny objeví. Podle různých průzkumů už víme, že v severovýchodní části je ropa a zemní plyn – jejich těžba by zatím ale byla asi velmi nákladná,“ dodává.
„Mnohem zajímavější jsou ale prvky vzácných zemin, které se používají právě při zelené tranzici, vyrábějí se z nich důležité součástky – monopol má teď hlavně Čína,“ uzavírá cestovatel a znalec Grónska Zdeněk Lyčka.
Co si Gróňané přejí? Jak se v zemi věčného ledu a sněhu žije, a jak se to odráží v místní mytologii a pověstech? Poslechněte si celé Hovory Petra Viziny.
Související
-
Člověk je Gróňan, když je zlej. Z ledového ostrova přichází ADHD zpověď mladých a neklidných
Peter miluje Fiu, Fia miluje Saru, Sara miluje Ivinnguaq, Ivinnguaq spí s Arnaq, Arnaq všem ubližuje. A tak dál.
-
Gróňané běžně pracují i při -42°C
Jako každé léto se řada Čechů rozhoduje, kam vyrazit na dovolenou. Obvykle zvítězí některá jihoevropská destinace. Alena a Jaroslav KLEMPÍŘOVI se před 16 lety rozho...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.