Jen si kupujeme čas, říká vědkyně o výzkumu nových antibiotik. Nové druhy už nesmíme používat plošně

„Člověk nezpůsobil rezistence bakterií. Rezistence je odjakživa vlastností bakterií, je to součást jejich konkurenčního boje,“ vysvětluje Dominik Rejman z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

„Problém je, že přibývá těch bakterií, které jsou rezistentní vůči antibiotikům, které máme,“ vysvětluje. 

„Bakterie jsou navíc úžasné v tom, že si i mezi různými druhy umí předávat informace. Když si třeba přivezeme takzvaně zlou bakterii z Indie, která už je rezistentní vůči antibiotikům, tak je schopná naučit něco naši českou pepíkovskou bakterii.“

Objevit nová antibiotika se ale lidem nedaří tak rychle, jak se od sebe dokážou bakterie vzájemně učit, připomíná Rejman. 

Vzorky z Antarktidy

S bakteriemi, které by byly schopné stát se základem budoucích léků, pracuje ve vídeňské laboratoři Stanislava Bezdíček Králová. Dřív působila na Mendelově univerzitě v Brně a díky tomu mohla vyrazit na Antarktidu pro tamní mikrobiální minikomunity. Právě z těch by mohli vědci vyvinout nová antibiotika. 

Čtěte také

V půdě na Sibiři jsou zamrzlé nové infekční choroby. Oteplováním se můžou rozšířit, varuje lékařka

„Pracuju tady s takzvanými mutanty. Kultivovali jsme původní kultury z Antarktidy. V laboratoři je totiž potřebujeme mít ve velké koncentraci, takže jsme se je pokusili vytvořit uměle,“ popisuje. 

„A to je právě ten problém. Získat toho hodně. Máme to v objemu 50 mililitrů a funguje to. Ale když z toho uděláme pět litrů, tak přestanou produkovat to, co mají dělat. Takže nejdřív musíme testovat ty nejlepší podmínky, ve kterých můžeme mikroby mít ve velkém objemu,“ vysvětluje.

Mikroby z Antarktidy jsou velmi speciální, přibližuje Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu. 

„V Antarktidě je velmi vysoká míra endemismu na úrovni bakterií, řas a podobně. Prakticky nikdy nepřišly do kontaktu s člověkem a na jiných kontinentech se neobjevují,“ říká. „Také jsou přizpůsobené velmi nízkým teplotám, suchu nebo silnému UV záření.“ 

Antibiotická politika

Mikrobioložka Bezdíček Králová přiznává, že mnoho její vědecké práce vyjde takzvaně naslepo a nepřinese kýžený výsledek. „Je to mravenčí práce. Z tisícovky kmenů budou možná dva svatým grálem. Ale možná taky ne. A všechno to trvá. Ale věda je vždycky taková.“

Čtěte také

Antibiotika se stále nasazují i tam, kde to není vhodné. V USA si je koupíte vedle chleba, říká mikrobioložka Stanislava Králová

Také si uvědomuje, že i její výzkum jen kupuje lidstvu další čas. „Bakterie se budou vždy evolučně vyvíjet a antibiotika pro ně představují jen selekční tlak. Dřív nebo později vznikne rezistence na každé antibiotikum, které budeme používat,“ zdůrazňuje. 

„To, co musíme udělat, je mít antibiotickou politiku v tom, jak je používáme. Není možné neustále používat každé antibiotikum, dokud to půjde. Jedině tím omezíme selekční tlak, aby nebyl dost masivní a ze všech směrů od humánní medicíny přes veterinární po zemědělství,“ dodává.

Poslechněte si celé Zaostřeno o vývoji nových antibiotik.