Je na britské vládě, aby konečně zavedla promyšlený testovací systém, píše The Guardian

Na podzim a v zimě, až bude chladněji a lidé už nebudou tolik vycházet ven, se bude Velká Británie pohybovat na tenkém ledě ve snaze vyhnout se noční můře jménem druhá vlna. Už teď je očividná jedna z hlavních výzev, které ji čekají – virus se hojně šíří mezi mladými lidmi do 25 let, a zvlášť pak mezi těmi mezi 17 a 21.

Čtěte také

Už otočil i Johnson. Roušky ve školách budou leckde povinné, píše The Independent

Britský The Guardian vysvětluje, že mladí lidé obecně trpí slabšími příznaky covidu-19, takže na jaře se mezi nakažené nepočítali. Testování bylo vyhrazeno hlavně pro vážně nemocné. Je tedy možné, že starší generace jsou na rozdíl od mladých víc obezřetní. Vědí, že virus neútočí na všechny stejně. Navíc někteří si uvolňování opatření v létě evidentně vyložili tak, že se život víceméně vrací k normálu.

Ve Francii si větší míry šíření viru mezi mladými všimli už před několika týdny. Nakazily se jím nakonec i další vrstvy populace, a to s vážnějšími komplikacemi. Proto, jak píše The Guardian, je na britské vládě, aby konečně zavedla promyšlený testovací systém. Studenti se totiž na konci měsíce vrátí do škol. A nějaký celonárodní dohled nad situací, který prosazovaly u vlády poradní týmy, stále neexistuje.

Kdo rozhodne americké volby?

Konečná pro generaci baby boomerů, americké volby může rozhodnout mladá generace. Myslí si to týdeník Economist. Píše, že právě prezidentské klání na podzim bude prvním hlasováním, v němž budou dominantně rozhodovat lidé do 40 let.

Čtěte také

Matěj Schneider: Bidenova kauza údajného sexuálního napadení otráví americké prezidentské volby

Takzvaní boomers, tedy lidé narození mezi lety 1946 až 1964, vládli americké politice poslední tři dekády. Od zvolení Billa Clintona v roce 1992 byly kandidátské dvojice na prezidentský a viceprezidentský post z velké většiny obsazeny právě boomery. Ostatně i Kongres je z většiny plný politiků generace boomers.

V absolutních číslech už ale nejde o nejpočetnější generaci. Loni ji překonali mileniálové - píše Economist. Ti, stejně jako ještě o něco mladší generace Z neměli na volby takový vliv. Částečně proto, že ještě volit nemohli. Říká se o nich taky ale, že o politiku nemají zájem. Teď ovšem dvě nejmladší skupiny voličů v počtech překonávají dvě nejstarší skupiny – boomers a takzvanou tichou generaci, to znamená lidi narozené před rokem 1946.

Mladší generace se liší v postojích, etnicitě i v míře vzdělání. Čím mladší Američan, tím spíš je to černoch, Hispánec nebo Asiat. The Economist se ve svém článku také několikrát odkazuje na společnost Pew Research Center a píše, že mladí voliči se neidentifikují se stranami, ale s problémy. I tak prý tíhnou spíš k demokratům a jsou mnohem levicovější než generace boomers.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.