Johnson vytvoří komisi pro rasovou nerovnost. Její šéfka ale mluvila o kultuře křivdy, vadí kritikům

16. červen 2020

Poradkyně britského premiéra Borise Johnsona Munira Mirzaová založí vládní komisi pro rasovou nerovnost. Šéf kabinetu tím reaguje na celosvětovou vlnu protestů vyvolanou smrtí Američana George Floyda.

Johnsonův výběr ale kritizují aktivisté i opozice. Mirzaová v minulosti zpochybňovala existenci systémového rasismu a kritizovala i takzvanou kulturu ukřivděnosti, tedy fenomén, kdy skupina lidí záměrně obviňuje předem vybrané jedince. O tématu píše deník The Guardian.

Mirzaová, která působí jako vedoucí premiérova politického oddělení, má na starosti značnou část práce, jak uvedl Johnson. Politička doufá, že její pozvání do výboru přijme i někdejší předseda Komise pro rovnost a lidská práva Trevor Phillips. I ten by působil kontroverzně, protože dříve označoval britské muslimy za takzvaný „národ v národě“.

Čtěte také

Na premiérovu volbu reagovali odborníci i poslanci. Podle tajemníka stínového ministra spravedlnosti Davida Lammyho premiér jmenováním Mirzaové podkopává význam zmíněné komise a snaží se vést kulturní válku.

Britský think-thank pro vztahy mezi rasami zase uvedl, že bude těžké vložit důvěru ve výsledky, které komise předloží. „Každé vyšetřování rasové nerovnosti musí uznat strukturální a systémové faktory. Předchozí komentáře Mirzaové popisují jen takzvanou 'kulturu křivdy'. Nepomáhá ani tvrzení, že systémový rasismus je víc 'vjem než realita',“ uvedla mluvčí think-thanku.

Johnson oznámil vznik komise v pondělním článku pro deník Telegraph, kde se věnoval především argumentaci proti odstranění historických soch a odsouzení protestujících. Podle premiéra je cílem sestavení komplexního akčního plánu k reformě klíčových oblastí v otázkách rasismu”, píše Guardian.

Trump musí vyšetřovat policii, ale neurazit ji

Americký prezident Donald Trump má před sebou náročný úkol. Musí konfrontovat nezákonné jednání policie, aniž by bezpečnostní složky urazil. Tématem se zabývá Politico a připomíná, že šéf Bílého domu v úterý představí nařízení, které má pomoci reformám a zklidnit protesty.

Čtěte také

Trump doufá, že jedním krokem uzná celonárodní rozruch nad policejní brutalitou a zároveň zamezí rozporům s policií a dalšími skupinami činnými v trestním řízení. Ty jsou podle Politica nedílnou součástí jeho politické budoucnosti.

Očekává se, že prezident předloží argumenty pro vytvoření národní databáze policejních přečinů. V praxi to znamená, že strážníci s historií příliš agresivního chování by jednoduše nemohli změnit působiště bez toho, aniž by s sebou nenesli břímě svého jednání.

Nařízení má také spoléhat na sociální pracovníky a odborníky v oblasti duševního zdraví, kteří by těsněji spolupracovali s důstojníky. V neposlední řadě návrh nabídne pokyny pro nová školení policistů, kteří mají pracovat na způsobu vhodného použití síly a řešení napjatých situací.

Postaví se EU se Spojenými státy Číně? 

Evropská unie plánuje zahájit dialog se Spojenými státy americkými, aby vyřešila rostoucí asertivitu Číny. Uvedl to šéf unijní zahraniční politiky Josep Borrell. Bližší informace nabízí deník South China Morning Post.

Čtěte také

Borrellův návrh přichází jen několik dní před pondělním summitem Unie a Číny, který má řešit i nesplněný závazek Pekingu o rozšířeném přístupu na trh a rovných podmínkách pro evropské podniky. „Jasný dvoustranný dialog bude zaměřený na Čínu a výzvy, které pro nás znamenají její kroky a ambice,“ uvedl k plánované diskuzi Borrell.

Americká diplomacie zatím na výzvu oficiálně nereagovala. Jak ale deník South China Morning Post připomíná, ministr zahraničí Mike Pompeo byl v minulosti možnému vytváření jednotné fronty proti Číně otevřený. Prezident Donald Trump naopak Unii v této otázce kritizoval.

Jak se rodila myšlenka databáze, jejíž vznik má v úterý ohlásit prezident Donald Trump? Jaké jsou společné zájmy Evropské unie a Spojených států směrem k Číně? Dozvíte se na audizáznamu. Přehled tisku čte Martin Matějka a Jan Bumba.

Spustit audio