Už otočil i Johnson. Roušky ve školách budou leckde povinné, píše The Independent

26. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Britský premiér Boris Johnson

Britský The Independent si všímá názorového obratu premiéra Borise Johnsona v otázce nošení roušek ve školách. Původně byl proti tomu, aby si žáci museli zakrývat obličej. Po nátlaku škol, odborů, vědců i opozice ale otočil, píše list.

Od 1. září tak budou zaměstnanci a studenti středních škol v oblastech nejsilněji zasažených koronavirem povinně nosit roušky ve školních budovách nebo v místech mimo ně, kde nelze dodržet doporučený odstup. Ve třídách roušky povinné nebudou.

Čtěte také

Nejpřísnější pravidla mají platit například v Birminghamu nebo Manchesteru. V oblastech, kde se podařilo šíření nemoci covid-19 potlačit, si děti roušky do škol brát nemusejí. Ředitelé škol ale budou mít možnost opatření zavést, pokud usoudí, že je to potřeba.

Názorový veletoč britského premiéra přišel poté, co skotská vláda nařídila nošení roušek ve společných prostorách středních škol a školních autobusech. Zpřísnění pravidel přehodnocuje také Wales.

Podle Independentu může Johnsonův obrat zavinit třenice mezi konzervativci. Mnozí z nich totiž na premiéra apelovali, aby tlak ustál a nedopustil „zhoršování vzdělávacího prostředí“ nutností nosit v něm roušky.

Západ vs. Rusko, Bělorusko

Britský The Guardian píše, že zjevná otrava Alexeje Navalného a pokračující protesty v Bělorusku postavily Západ před několik diplomatických dilemat. A jakou cenu vlastně platí politická opozice ve sféře vlivu Vladimira Putina, bylo v uplynulých dnech obzvláště dobře patrné, myslí si list.

Vůdčí osobnost běloruské opozice Svjatlana Cichanouská zůstává v litevském exilu, zatímco prezident Lukašenko je stále v úzkém kontaktu s Moskvou. Mezitím se jeden z nejhlasitějších Putinových kritiků Navalný léčí v Německu. Podle tamních lékařů byl skoro jistě otráven, připomíná list.

Čtěte také

Ohledy na demokracii a občanská práva jdou stranou v Rusku i Bělorusku, píše The Guardian. Co s tím může dělat Evropská unie? Brusel odmítl uznat výsledek běloruských prezidentských voleb a chce zavést sankce proti lidem zodpovědným za podvody při hlasování nebo tvrdé represe vůči demonstrantům. Podle autora článku je pochopitelné, že 27 států zatím nechce zajít dál – příliš ostré kroky by totiž mohly dodat váhu názorům, že Západ protesty využívá k prosazení vlastních zájmů. Jenže – pokud se situaci ještě vyhrotí, bude muset přijít i tvrdší reakce.

Vztahy mezi Bruselem a Putinem jsou od otravy Sergeje Skripala ve Spojeném království takřka na bodu mrazu. Alexej Navalný už dřív nabádal západní politiky, aby své protiruské sankce cílili na Putinovy blízké osobnosti s napojením na Západ.

Od Berlína se teď jistě dá čekat větší obezřetnost ke stavbě plynovodu Nord Stream 2 mezi Německem a Ruskem. Problém je ale v tom, že není snadné říct, jaká opatření by pro Evropu mohla být kontraproduktivní. Země starého kontinentu zkrátka budou muset s Ruskem dál jednat. Není ale možné sledovat pošlapávání občanských práv se založenýma rukama, myslí si komentátor listu The Guardian.

Konec dětské obrny v Africe? 

Africe se podařilo vymýtit virus dětské obrny. Tématu se věnuje server Al Jazeera. Nemoc kdysi zabíjela nebo mrzačila stovky tisíc dětí ročně. Od roku 2016 se ale na kontinentě neobjevila. Je to jeden z největších úspěchů v oblasti veřejného zdraví v dějinách. Velmi cenné zkušenosti s tím, jak dostat vakcínu ke každému africkému dítěti, ať už patří mezi nejchudší obyvatele kontinetu, žije ve válečné zóně nebo odlehlé oblasti, mohou pomoct také v boji proti nemoci covid-19.

Čtěte také

Až do roku 2012 byla polovina ze všech případů onemocnění obrny na světě hlášena z Nigérie. To byla také poslední africká země, kde se ještě virus vyskytoval. Díky tvrdé práci a pečlivému dohledu nad tím, aby žádné dítě nezůstalo bez vakcíny, se nemoc podařilo vymýtit. Je to ukázka unikátní spolupráce veřejného a soukromého sektoru zaštítěné a podporované politicky i finančně řadou zemí po celém světě.

Vymýtit dětskou obrnu ve většině zemí světa vyžadovalo účinnou a bezpečnou vakcínu. Ještě během studené války ji společně vyvinuly Spojené státy a Sovětský svaz, píše Al Jazeera. Upřednostnění společných zájmů namísto prosazování těch národních se tak vyplatilo celému světu. Stejně by to mohlo zafungovat při výrobě očkovací látky proti novému typu koronaviru.

Celý přehled tisku najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související