Jan Vávra: To sladké slovo „národ“…

Pikantní ovšem je, že nejvíce protiněmeckou kartu hrají ti politici, kteří zároveň podporují německou AfD. Pokud z Německa hrozí ve vztahu k Benešovým dekretům nějaké nebezpečí, je to právě od AfD, se kterou je naše SPD v jedné europarlamentní frakci. Pokud by v Německu zvítězili spojenci Tomia Okamury, tak by se majitelé nemovitostí v Sudetech o své domy mohli skutečně začít bát.

Čtěte také

Může někoho ohrozit sjezd vyhnaných Němců v Brně? Strašení „sudeťáky“ jako součást české politiky

Jestli tedy něco dění okolo sjezdu v Brně skutečně připomíná, pak je to nebezpečí nacionalismu. Na našem územích žilo přes 600 let smíšené obyvatelstvo a až na ojedinělé okamžiky žilo v klidu a míru. Konflikty se odehrávaly na jiném než národním základě, především kvůli rozdílné víře.

Až formování občanské společnosti ve 2. polovině 19. století vedlo ke vzniku moderních nacionálních identit, které vůči sobě začaly být čím dál nevraživější. Tento trend vyvrcholil vznikem samostatných národních států, díky čemuž byla německá menšina po roce 1918 přinucena žít v národním státě Čechoslováků, přičemž jejich postavení nebylo zcela rovnoprávné. Jak trefně poznamenal historik Igor Lukeš, nebyli majiteli domu, ale jen nájemníky.

Čtěte také

Myslel jsem, že jsme se posunuli. Politici by měli přestat křičet, říká Mašín k sudetským Němcům

Navíc hospodářská krize ve 30. letech měla v Sudetech daleko horší ekonomické důsledky, takže se nelze úplně divit, když sudetští Němci slyšeli na hitlerovskou propagandu. V Československu srovnatelné naděje neviděli.

Je samozřejmě pravdou, že velká část sudetských Němců podporovala Hitlerovu NSDAP. Ovšem srovnatelné procento Čechů podporovalo o pár let později stalinistickou KSČ a Komunistickou stranu Sovětského svazu. V logice zastánců odsunu by tito lidé také měli být po porážce socialismu odsunuti kvůli hrůzám stalinské diktatury třeba do Sovětského svazu, jakkoli nám to připadá absurdní.

Připomenout otřesné příběhy

Je pochopitelné, že po válce následovala brutální odplata. Musíme ji ale právě my dodnes jen popírat nebo dokonce obhajovat? Němci si svoji nacistickou minulost přiznali a omluvili se všem – i nám. Někteří naši politici se Němcům také omluvili, ale jako společnost jsme si zvěrstva, kterých se naši předkové dopouštěli po skončení války, nedokázali přiznat.

Čtěte také

Uhde: Kvůli landsmanšaftu se rozdmýchává konflikt nepřirozených rozměrů. Smíření je bytostná potřeba

V Lidicích zavraždili němečtí vojáci dohromady 340 mužů, žen a dětí. Dnes je na místě obrovský památník a každý rok na ně vzpomínáme. V Postoloprtech, kde českoslovenští vojáci postříleli po válce minimálně 763 civilistů – jejich pozůstatky byly nalezeny, ale odhady historiků se pohybují mezi dvěma až třemi tisíci zastřelených mužů, žen a dětí – je na hřbitově malinká tabulka, na které ani není napsáno, že šlo o Němce. Je tedy vlastně dobře, že si můžeme podobné otřesné příběhy dnes znovu připomenout.

Vývoj ve světě poháněný hesly jako „America First“ nám názorně předvádí současná nebezpečí nacionalismu. Na druhou stranu nám ale dává příležitost vytvořit v současné Evropě s ostatními národy společenství postavené na jiných základech, než je jen národ.

Jan Vávra|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Znamená to sdílet společně hodnoty, jako je svoboda, demokracie, tolerance nebo vláda práva. Jen tak se dokážeme ubránit jak vůči supermocnostem na Východě i na Západě, tak proti nacionálním běsům, které mnoha lidem stále straší v hlavách.

Autor je publicista