Petr Janyška: Francouzská výšivka stará tisíc let pobláznila Londýn
Během jednoho dne Britové vykoupili online sto tisíc vstupenek. Vyprodáno je tak do konce roku. Nikoli ale na Taylor Swift či jinou zpěvačku, ale na jednu výšivku. Pravda, starou téměř tisíc let. Proč je pro ně tak atraktivní?
Vypráví v podobě komiksu klíčový příběh jejich dějin, bitvu u Hastingsu, o níž se ve škole učí snad každé anglické dítě.
Čtěte také
Tehdy v roce 1066 se normanský vévoda přeplavil ze severu Francie do Británie, porazil Anglosasy a stal se tak anglickým králem. Od té doby se mu říká Vilém Dobyvatel. Normansko-francouzský element tam převálcoval Anglosasy.
Vilém byl původně Viking, jeho předkové se o několik generací dřív usadili na severu Francie v dnešní Normandii jako leníci francouzského krále a po pár generacích už přijali za svůj jazyk francouzštinu.
A tu po oné osudové bitvě zavedli na královském dvoře v Londýně, kde se potom používala po několik století, především jako jazyk práva a administrativy. Díky tomu má dnešní angličtina možná třetinu slov francouzského původu. I „parlament“ nebo „tenis“ jsou původně francouzská slova.
Čtěte také
Vilém si s sebou kromě normanské šlechty přivezl i vzdělance, a ty pověřil, aby mu sepsali všechno, co dobyl: budovy, půdu, dobytek i různé poplatky. Tomu seznamu se říká Domesday Book, a je to něco, co nemělo ve světě obdoby. Kdo ho v muzeu viděl, musí uznat, že to je zázrak statistiky.
Sedmdesátimetrový komiks jako politický plakát
Vraťme se ale k výšivce. Je to jakýsi komiks, vyšitý na lněném plátně, dlouhý téměř 70 metrů. Vypráví celou bitvu a měl samozřejmě politické zadání, odůvodnit, že Vilém měl právo na anglický trůn a že jeho sok Harold byl zrádce a křivopřísežník. Dějiny zkrátka píší vítězové.
Čtěte také
Výšivka, nesprávně nazývaná „tapisérie“, vznikla zřejmě záhy po bitvě u Hastingsu a v minulosti ji ukazovali v katedrále, napjatou mezi pilíři, a možná i na jiných místech.
Ač výšivka vypráví příběh klíčový pro Anglii, v Anglii nikdy nebyla. Kdo ji chtěl z Angličanů vidět, musel si zajet do severofrancouzského městečka Bayeux, kde ji dnes mají v muzeu. Jeho budova je snad světové unikum, byla postavena jen pro tu výšivku, kopíruje její dlouhý tvar.
Několikrát jsem si tam zajel a vždycky jsem žasl, jak nad tou sofistikovanou metodou politické propagace, tak nad jemností a křehkostí samotné výšivky. V Evropě nic podobného neexistuje.
Čtěte také
Britové si ji chtěli několikrát půjčit, ale Francouzi vždy odmítli. Až teď poprvé v dějinách, kdy vycestovala na rok do Londýna do Britského muzea. Rozhodl o tom přímo prezident Macron a sledoval tím samozřejmě politické cíle.
Francouzi a Angličané byli po staletí rivaly, často spolu dokonce přímo válčili. Zapůjčením tohoto svědka společné historie chtěl Macron vyslat signál o dnešní blízkosti obou zemí, určený jak dovnitř, tak do celého světa.
Ač Británie není po brexitu součástí Evropské unie, v kontextu ruské války proti Ukrajině jsou s Francií výraznými spojenci, kteří spolu pracují na desítkách projektů. I proto výstavu zahájili společně britský král a francouzský prezident.
A nesmírný zájem ze strany britské veřejnosti, to, že se tam o výšivce psalo snad víc než o novém premiérovi, ukazuje, že Macron se strefil do černého. Francouzi mají vůbec cit pro to, jak spojit vývoz své kultury a politického vlivu. Něco, co česká politika dosud neumí.
Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
